"Ano, reformní smlouva přenáší nové pravomoci na úroveň EU. Neměli jsme sílu tomu zabránit, protože k tomu jsme prostě nenašli v Evropě spojence," řekl Topolánek s tím, že pokud by i přesto smlouvu vetoval, dostal by nejen ODS, ale hlavně Českou republiku do mezinárodní izolace.

Popsal také důsledky případného veta. "Dnes už by zde nebyla TATO vláda, ale vláda jiná, BEZ účasti ODS. Mluvím o tom všem záměrně, a to pro případ, že by snad někoho napadlo navrhnout usnesení, v němž by kongres Reformní smlouvu odmítl," upřesnil.

Pokud by podobné usnesení bylo schváleno, jedinou logickou odpovědí "by musela být moje demise a tedy demise celé vlády." "A to říkám zcela odpovědně a s chladným rozumem," dodal.

DOKUMENT: Projev premiéra na kongresu ODS

Topolánek na kongresu také řekl, že současná vláda je sice křehká, ale silná a úspěšná. Oznámil také, že všech 122 zákonodárců ODS podpoří Václava Klause v prezidentském klání.

Premiér odmítl žádosti, aby otevřel s koaličními partnery diskusi o podpoře Klause. "Tlačením na koaliční partnery dosáhneme pouze toho, že ho volit nebudou," uvedl a poprosil, aby straničtí kolegové věřili jeho taktice a strategii. Připomenul, že před pěti lety ODS a Klaus neměli ve volbě prezidenta takové šance jako nyní, přesto nakonec získali hlasů dost.

K otevření debaty vyzvala například místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Delegátům sjezdu řekla, že respektuje koaliční smlouvu, která o volbě prezidenta nehovoří. ODS však podle jejího názoru zeleným a lidovcům několikrát ukázala vstřícná gesta, teď je má vyžadovat od nich.

Podle Vondry již nejde o ústavu

Premiér poznamenal, že s usnesením loňského kongresu filozoficky souhlasí, je podle něj ale věcně nesprávné a požádá o jeho rozšíření. Chce, aby ústavní soud posoudil, zda dokument odpovídá českému ústavnímu pořádku. Už v pátek se na rozšíření usnesení domluvilo širší vedení ODS.

Podle vicepremiéra Alexandra Vondry vznikla dohoda na základě krvavého kompromisu a původní text doznal významných změn. "Dokument už není ústavou," konstatoval.

Vondra má za to, že dohadování v rámci unie bylo těžší než hledání kompromisu mezi českými vládními stranami. Výsledný dokument je podle něj přijatelný. "Vedle plynového pedálu má nyní i pojistky," popisoval změny dokumentu a použil přirovnání, podle něhož mohou členské země na společném kole nyní nejen šlapat, ale i přibrzdit ho či vyměnit za jiný dopravní prostředek.

Smlouva zefektivní fungování EU

Reformní smlouva EU má nahradit euroústavu, jejíž přijímání ztroskotalo poté, co ji v referendech odmítly Francie a Nizozemsko. Proto se v Česku ani v jiných evropských zemích moc nepočítá s tím, že by i novou smlouvu měli lidé schvalovat v plebiscitu. Pokud by byť pouze jeden ze států smlouvu odmítl, znamenalo by to nejspíš její definitivní konec.

Největší změnou, kterou reformní smlouva přináší, je vznik některých nových funkcí. Nejdůležitější je zrod stálého představitele Evropské rady. Někteří o něm hovoří dokonce jako o prezidentovi Evropské unie. Podle české vlády by tyto nové instituce neměly ohrozit plnohodnotné české předsednictví EU v první polovině roku 2009.