"Kladení věnců je také jeden ze způsobů připomínky výročí. Dnešní politická garnitura ale vzpomínku nese v sobě, a je to pro ni nezapomenutelná skutečnost, která se před 18 lety stala," řekl Klaus poté, co k pamětní desce položil květiny.

Prezident se s přítomnými lidmi zdravil podáním ruky a s několika si povídal.

Topolánek: 17. listopad není definitivně vybojován

Premiér Topolánek zdůraznil, že by si lidé i politici měli stále klást otázku, zda jsou dostatečně zralí na demokracii, odpovědni a poučeni z minulosti.

:. Pražský primátor Pavel Bém (ODS), předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) a premiér Mirek Topolánek (ODS) se sešli při kladení květin u pamětní desky na Národní třídě v Praze. (Foto PRÁVO/Milan Malíček)

"Na to odpovídám ano, možná. Myslím si, že 18 let je ještě velmi krátká doba a některé excesy, které zažíváme kolem sebe, svědčí o tom, že jsme se nepoučili," uvedl.

Podle něho není 17. listopad definitivně vybojovaný boj. "Svoboda je strašně křehká a musí se stále zalévat. Zajímá nás mladá generace, která by se z dějin měla poučit," dodal.

Památku studentů uctili na Národní třídě mezi prvními i zástupci sociální demokracie v čele se svým šéfem Jiřím Paroubkem. Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) zdůraznil, že především politici by měli dnešní mladé generaci připomínat, co listopadové události znamenají a jak by si měli vážit svobody.

Klaus: ke komunistické totalitě přispěla inteligence

Prezident Václav Klaus absolvoval ráno také pietní vzpomínku v Praze u Hlávkovy koleje, kde řekl, že ke komunistické totalitě přispěla velká část inteligence. Ta se podle něj nechala v meziválečné době omámit levicovými utopistickými vizemi. Dalším důvodem bylo hledání bezpečnostní záruky na východě po zklamání západními velmocemi, uvedl Klaus.

Pietní akce u Hlávkovy koleje se kromě prezidenta účastnili další političtí představitelé, hodnostáři vysokých škol a především účastníci nacistických represí v roce 1939, kterých dosud žije kolem stovky. Vzpomínali na noční přepadení kolejí nacisty v roce 1939.

Pravicoví extremisté demonstrovali 35 minut

Pravicoví extremisté již předem oznámili, že jejich shromáždění bude "posledním rozloučením se svobodou slova". Jejich kritika směřovala proti postupu úřadů a policie proti jejich akci v Praze 10. listopadu - v den výročí pogromu proti Židům v nacistickém Německu.

Během sobotní demonstrace na Palackém náměstí tak symbolicky svobodu slova pohřbili a po několika vystoupeních se v klidu rozešli. Žádné nepokoje nebyly hlášeny a policie nemusela zasahovat.

Studenti vzpomněli Opletala i Sedláčka

Zástupci Studentské komory Rady vysokých škol položili u pamětní desky Jana Opletala a Václava Sedláčka v Žitné ulici v Praze věnec. Podle představitelů se zapomíná na to, proč některé svátky vznikly a jejich význam.

Během demonstrací 28. října 1939 vyšlo v Praze do ulic na 100 000 lidí. Německé pořádkové jednotky pak smrtelně postřelily v Žitné ulici dělníka Václava Sedláčka a studenta medicíny Jana Opletala a zranily dalších devět lidí. Opletalův pohřeb se 15. listopadu stal další manifestací, na kterou o dva dny později okupanti tvrdě zareagovali.

Prostestuje se odpoledne

Dne boje za svobodu a demokracii využijí k demonstraci také odpůrci stavby amerického radaru a představitelé některých odborových organizací. Extrémní pravice pořádá "rozloučení se svobodou slova" a ČVUT k uctění památky nacistických represí přespolní běh. Sejdou se také příznivci Jiřího Čunka.

Odpůrci amerického radaru a odboráři se sejdou v horní části Václavského náměstí. Jako dárek demokracii požadují referendum. ČVUT pořádá k uctění památky tragických událostí roku 1939 přespolní běh.

V dolní části Václavského náměstí se sejdou příznivci šéfa lidovců Jiřího Čunka, který tento týden skončil ve funkci vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Jeho osud ve vrcholné politice považují organizátoři za důkaz toho, že společnost není ještě skutečně demokratická, proto podle nich musí pokračovat očista politiky.