Podle Dolejše úvaha o bílých lístcích vychází z prvních reakcí uvnitř KSČM, kde zaznívaly hlasy, že z dvojice kandidátů Václav Klaus a Jan Švejnar není přijatelný ani jeden.

"V diskuzi bylo kvalifikováno jako problém první kolo první volby, kdy by tento postoj pravděpodobně umožnil postup Václava Klause," řekl Novinkám Dolejš s tím, že metoda distance od obou pravicových kandidátů je pro komunisty problematická.

 

Zatím jediným prezidentským kandidátem je právě Klaus, kterého nominovala ODS, jíž je čestným předsedou. Zelení a sociální demokraté prosazují jako druhého prezidentského kandidáta profesora ekonomie Jana Švejnara. Ten navštěvuje parlamentní frakce, diskutuje se zákonodárci a kandidaturu zvažuje.

Bez účasti komunistů by mohl být Klaus zvolen už v prvním kole

Kdyby v KSČM převládl názor, že by neměli komunisté volit ani jednoho z těchto kandidátů a komunističtí poslanci a senátoři uposlechli doporučení své strany, pak by s největší pravděpodobností Klaus postoupil do druhého kola prezidentské volby jako jediný kandidát.

Podle úvah některých komunistů by se také mohlo stát, že by Švejnar na volbu rezignoval a Klaus by mohl dostat nadpoloviční většinu všech zákonodárců a být zvolen už v prvním kole.

Pravidla volby prezidenta republiky

K tomu, aby některý z uchazečů o prezidentské křeslo zvítězil už v prvním kole, musí získat nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i senátorů.

Jestliže se tak nestane, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo. Do něj postupují kandidáti, kteří dostali prostou většinu hlasů poslanců i senátorů. V obou komorách může ale dostat takovou většinu jediný kandidát a pak postupuje do druhého kola sám. Aby získal hlasy většiny nikoli všech ale jen přítomných zákonodárců, je pro něj snazší, než kdyby měl protikandidáta.

Kdyby se mu to nepodařilo, pak by měl ještě větší šanci v kole třetím, ve kterém se už sčítají hlasy všech zákonodárců společně. K platnosti volby je nutná přítomnost alespoň třetiny poslanců a třetiny senátorů.