Říman totiž chce zajistit civilní kontrarozvědce (BIS) a také vojenské tajné službě přístup k provozním a lokalizačním údajům, jimiž disponují operátoři.

Stručně řečeno, pro tajné služby by napříště mělo být snadné zjistit až rok zpátky, kdo komu telefonoval, jak dlouho hovor probíhal a také, kde se účastníci hovoru právě nacházeli. Totéž platí také o textových zprávách přes telefon. A nejen to. Provozní údaje se týkají rovněž veškeré komunikace přes internet, včetně elektronické pošty.

Pro laika žádná klíčová informace, pro schopného zpravodajského analytika informace k nezaplacení. I když by služby v tomto případě neměly přístup k obsahu hovoru, zpráv či e-mailů, protože nejde o odposlech, podle odborníků by tak rozsáhlé zvýšení pravomocí měla provázet zvýšená kontrola. Avšak s tím Římanův návrh nepočítá.

Změna navíc počítá s tím, že od operátorů by BIS získala elektronický telefonní seznam, v němž jsou i čísla účastníků, kteří si nepřejí jejich zveřejňování.

Šubert: usnadní nám to práci

"Fakt, že nám provozovatelé odmítají poskytovat tyto informace, nám velmi komplikuje práci," řekl Právu mluvčí BIS Jan Šubert a dodal: "Obtížně zjišťujeme kontakty osob, kterými se zabýváme, a to jak v oblasti terorismu, organizovaného zločinu, tak ochrany ekonomických zájmů."

Civilní kontrarozvědka proto podle Šuberta musí volit jiné způsoby k získávání informací. Způsoby neupřesnil, pouze uvedl, že jsou lidsky, časově i finančně velmi náročné. Podle mluvčího by proto službě měla novela, kterou se má v příštích dnech zabývat vláda, usnadnit práci.

Potřebnost takové změny Právu potvrdil bývalý šéf BIS Jiří Růžek. Upozornil však na možnost zneužití informací například tím, že když se různá čísla propojí, vytvoří se obrázek o kontaktech lidí. A to má podle něj dvě polohy - bezpečnostní a společenskou. "A ta může být kompromitačně zajímavá, protože v záznamech se objeví i řada kontaktů, které vůbec nesouvisejí s případem," tvrdí Růžek.

Proto by podle něj měla fungovat pojistka v podobě povinnosti zpovídat se, jak s novou pravomocí služby nakládají. V případě odposlechů je totiž pojistkou soud, který je povoluje, zatímco v případě poskytování provozních a lokalizačních údajů novela zákona s ničím obdobným nepočítá.

Staronový návrh

Podobný návrh jako Říman v minulosti opakovaně prosazovala vláda soc. dem., avšak vždy narazila na tvrdý odpor tehdejší opozice. Naposledy v březnu 2006. 

Nyní se Říman zaštiťuje nutností "implementace evropských směrnic". A podle dostupných informací nikdo z jeho vládních kolegů neprotestuje. Na schválení novely zákona o elektronických komunikacích dokonce ministr natolik spěchá, že navrhuje jeho bleskové projednání ve Sněmovně.

Jenže zdá se, že s ním může narazit u některých stranických kolegů. "Platí to, co jsem vždycky říkal: mohlo by to být, ale musí se zvýšit kontrola," řekl Právu místopředseda výboru pro bezpečnost Tomáš Kladívko (ODS). "To je věc, na které jsme se vždy zasekli," dodal poslanec.

Kladívko je přesvědčen, že vláda by nejdříve měla vypracovat slibovanou novou koncepci tajných služeb a teprve potom by se mohlo uvažovat o zvýšení jejich pravomocí. "Dokud nebude komplexně vyřešena reorganizace tajných služeb, žádná dílčí novela asi přes náš výbor neprojde," míní jeho místopředseda.

Naproti tomu šéf sněmovní komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc (ČSSD) tvrdí, že změna je možná. "Měli bychom najít cestu, jak přístup k těmto informacím tajným službám umožnit," řekl Právu. Také on však tvrdí, že ruku v ruce s takovou změnou musí jít zvýšená kontrola služeb.