Článek
Návrh považuje premiér za demonstrativní a účelový. Vláda chce nicméně podle něj na toto téma debatovat, i kvůli tomu, že dvě ze tří koaličních stran pro přímou volbu jsou, podotkl.
I kdyby kabinet tuto novelu ústavy podpořil, příští hlavu státu bude v únoru příštího roku téměř jistě volit znovu parlament. Lidé tak budou o prezidentovi rozhodovat zřejmě nejdříve v roce 2013.
Poté, co předlohu posoudila vláda, zamíří novela do parlamentu, který o ní rozhodne. Sněmovna a Senát budou o návrhu jednat přinejmenším několik měsíců.
Ke schválení ústavní novely je třeba nejméně třípětinové většiny zákonodárců. Například v ODS jsou zastánci i odpůrci přímé volby - Topolánek v září uvedl, že spíš nevidí pro zavedení přímé volby důvod. Jen ODS má přitom dost sil na to, aby schválení jakékoli ústavní změny zablokovala.
Ostatní strany přímou volbu podporují
Zástupci dalších dvou vládních stran, KDU-ČSL a zelených, v září lidové hlasování o prezidentovi podpořili. Předseda KSČM Vojtěch Filip tehdy uvedl, že jeho strana není proti přímé volbě. Zdůraznil ale, že pokud se má posílit přímá demokracie, dává KSČM přednost přijetí zákona o obecném referendu.
Novela, jak ji předkládá ČSSD, počítá s tím, že v prvním kole by byl prezidentem zvolen ten, kdo od voličů získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud by nikdo takový nebyl, konalo by se druhé kolo, do kterého by postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního, případně víc kandidátů, pokud získali shodný počet hlasů. Ve druhém kole by se hlavou státu stal ten, kdo by získal nejvíc hlasů.
Návrh sociálních demokratů pamatuje i ve druhém kole na teoretickou možnost, že kandidáti by získali stejný počet hlasů. Pro tuto eventualitu počítá novela ještě se třetím kolem. Kdyby i třetí kolo skončilo patem, musel by předseda Sněmovny vyhlásit novou volbu.
Právo navrhnout prezidentského kandidáta do přímé volby by mělo mít podle sociálních demokratů 10 senátorů či 20 poslanců. Občan by mohl někoho nominovat tehdy, pokud by pro takového kandidáta získal 10 000 podpisů.