Jejich předloha počítá také s tím, že čas na ústní interpelace se poněkud zkrátí a časově omezen bude nejen poslanec, který se ptá, ale i odpovídající ministr či premiér.

Se současnou podobou ústních interpelací nejsou poslanci spokojeni, což dávají najevo tím, že je většinou ignorují. Nyní totiž po položení otázky člen vlády v odpovědi většinou dlouze čte z materiálů, které mu připravili úředníci. Ve čtvrtek odpoledne, kdy jsou na ústní interpelace vyhrazeny víc než dvě hodiny, tak jednací sál bývá téměř prázdný.

Skupina autorů navrhuje, aby už interpelace na premiéra a ministra netrvaly dohromady od 16:00 do 18:30, ale od 14:30 do 16:15. Tázaný člen vlády by se navíc musel s odpovědí vejít do čtyř minut.

Nečekané hlasování - taktický manévr

Zřejmě nejzásadnější navrženou změnou je stanovení pevných termínů pro hlasování, byť s možností výjimek. Poslanci navrhují, aby Sněmovna o zákonech v závěrečném čtení rozhodovala zpravidla ve středu a v pátek, a to od 09:00 do 14:00.

Nyní jednací řád nic takového nestanoví. Někdy se tak začne hlasovat nečekaně, ve chvíli, kdy je řada zákonodárců třeba ve svých kancelářích v jiné části budovy. Kuloáry se pak bez ohledu na věk a tělesnou konstituci ženou zaskočení poslanci, kteří často doslova sprintují do jednacího sálu. Při současném těsném rozložení sil mezi opozicí a koalicí totiž jediná absence může znamenat neúspěch klíčového zákona a takového opozdilce pak v jeho poslaneckém klubu rozhodně nepochválí.

Návrh novely jednacího řádu přináší ještě některé další novinky, například prodloužení lhůty, která musí uplynout mezi druhým a třetím čtením. Autoři argumentují snahou zkvalitnit práci Sněmovny.