Plénum soudců tak po letech nejednotného rozhodování české justice stanovilo, jak vykládat ustanovení občanského zákoníku, které se týká důsledků smluv uzavíraných především při obchodech s nemovitostmi.

Doposud se mohlo stát, že člověk, který koupil od někoho dům, jej prodal třetí osobě, aniž by přitom splnil všechny smluvní závazky k původnímu majiteli a ten proto odstoupil od smlouvy. Následně se tím obnovil počáteční stav, dům se tedy vrátil prvnímu vlastníkovi a třetí osoba přišla o majetek nabytý v dobré víře. O náhradu škody se pak často musela s překupníkem soudit.

Podle středečního rozhodnutí Ústavního soudu však majetek zůstane poslednímu majiteli. První vlastník pak může vymáhat škodu na překupníkovi, který nedostál závazkům.

Porušování práv vlastníků

Ústavní soudci se zákonem zabývali od loňska z podnětu skupiny soudců Nejvyššího soudu, kteří nesouhlasili s výkladem prosazovaným většinou jejich kolegů. Ti lpěli na zásadě, že po odstoupení od kupní smlouvy se obnovuje původní stav před jejím uzavřením, i když kupující již majetek dále prodal.

Podle Ústavního soudu však takový výklad zákona porušuje práva vlastníků, kteří by si tak nemohli být jisti svým majetkem. Smlouva navíc může mít dopad pouze na smluvní strany, nikoliv na třetí osoby, uvedli ve středu soudci.

"Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, avšak pouze s účinky pro účastníky smlouvy. Vlastnické právo třetích osob požívá ochrany a nezaniká," řekl předseda ÚS Pavel Rychetský.

Nález je závazný pro všechny soudy

Aby se ÚS výkladem občanského zákoníku zabýval, museli nespokojení soudci Nejvyššího soudu navrhnout zrušení sporného ustanovení, čemuž plénum nevyhovělo. Ústavní soud se řídí zásadou, že možnost různých výkladů zákona není důvodem k jeho zrušení. Středeční nález pléna je závazný pro všechny soudy, které musí normu vykládat v souladu se stanoviskem ústavních soudců.

Soudy v minulosti obdobné spory, které se v drtivé většině případů týkaly nemovitostí, neřešily jednotně. Občanskoprávní a civilní kolegium Nejvyššího soudu proto loni přijalo sjednocující stanovisko. Zaujalo názor, podle kterého se musí po odstoupení od smlouvy obnovit původní stav. "A to i v případě, že nabyvatel, dříve než došlo k odstoupení od smlouvy, nemovitost převedl na další osobu," napsali tehdy soudci.

Několik soudců ovšem s postojem většiny nesouhlasilo. "Zastáváme názor, že odstoupení od smlouvy může mít důsledky jen pro smluvní strany a nemůže mít vliv na postavení třetích osob, které řádně nabyly vlastnické právo k věci," napsali v odlišném stanovisku. Poté se obrátili na Ústavní soud, který jejich názor potvrdil.