Pod smlouvou je i podpis zástupců 19 kajmanských fondů, o které v trasakci jde. Podpisu předcházelo zvláštní zasedání vlády, která musela celou transakci definitivně posvětit. Jak informoval Právo ministr financí Bohuslav Sobotka, transakci povolil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. "Podpisem sady smluv dochází k faktickému předání podkladových aktiv kajmanských fondů České konsolidační agentuře," oznámili ve společném prohlášení mluvčí ČSOB Milan Tománek a mluvčí ČKA Jiří Pekárek.

ČKA přímo získává cenné papíry, pohledávky a také hotovost, které byly dosud ve vlastnictví či ve správě fondů v Karibiku a dalších souvisejících subjektů. Součástí sady dohod je také smlouva mezi ČSOB, ČKA a KPMG o provedení dohodnutých auditorských postupů, jimiž se prověří hospodaření kajmanských fondů od jejich vzniku až do současnosti.

Vláda už kajmany jednou schválila

Vláda už kajmany jednou schválila, protože to po ní chtěla dozorčí rada České konsolidační agentury (ČKA), která aktiva z fondů převezme. Zákon o ČKA ale říká, že vláda schvaluje transakce agentury na návrh ministerstva financí poté, co je schválí dozorčí rada. Ta tak učinila až tuto středu a kabinet musel její verdikt znovu odsouhlasit. "Je to formální záležitost, neočekávám žádné problémy," řekl Sobotka před čtvrtečním mimořádným jednáním vlády.

ÚOHS transakci schválil

Antimonopolní úřad musel potvrdit, že transakcí nedojde k takzvanému poskytnutí veřejné podpory, kterou by nám pravděpodobně zatrhla Evropská komise. Právě souhlasem Úřadu proto podmínila svůj souhlas s transakcí ve středu dozorčí rada ČKA.

IPB vyvedla do kajmanských fondů pohledávky, cenné papíry a další aktiva, která ohodnotila zhruba na 42 miliard korun (reálná cena se ovšem odhaduje zrhuba na polovinu). ČSOB, jenž veškerý obsah zkrachovalého peněžního ústavu odkoupila, má dostat od státu za podílové listy těchto fondů zhruba o sedm miliard více. Tato částka představuje úroky za dobu (zhruba tři roky), po kterou byl majetek ve zprávě ČSOB. Defintivní konec Kajmanské struktury představují poslední část majetku po zkrachovalé IPB, kterou ještě ČSOB a stát nevypořádaly.

Uzavření transakce bránil spor

Uzavření transakce bránil spor o to, zda má banka odevzdat i takzvané hlasovací akcie k fondům, které nepřevzala od nuceného správce IPB, ale koupila od právníka Irwina Schwarze, pracujícího pro IPB. Bez nich ale převzetí fondů ze strany státu nedávalo smysl. ČKA nakonec vyzvala banku, aby tedy odevzdala jen ty akcie, které převzala ze zkrachovalého peněžního ústavu. Ta to ale podle zdrojů Práva odmítla s poukazem na jednání, která k vyřešení problému zahájila s ministerstvem financí. Proto ČKA odmítla platit bance úroky po říjnu roku 2002 s tím, že banka předání aktiv bezdůvodně protahuje.

Nakonec vláda rozhodla zaplatit vše a zvolila mechanismus, při němž ČKA převezme nehlasovací akcie či podílové listy a vymění je za aktiva fondů. Dostane tak přímo konkrétní aktiva těchto fondů (až na pár výjimek, které z procesních důvodů zůstanou ve správě fondů pod řízením ČSOB a dohledem ministerstva financí), které potom půjdou do likvidace.