Článek
Celky mají být podle Martinů zhruba stejně velké, mít stejný počet obyvatelstva a podobné počty spáchaných trestných činů. V ředitelstvích by měl být také stejný počet policistů.
Podle policejního prezidenta však stále není jasné, zda si policie zachová současných osm krajských ředitelství, nebo zda jejich počet rozšíří na 14 tak, aby jich bylo stejně jako krajů. "Je to část reformy, pro kterou je nutná změna zákona," uvedl. "Do meziresortního připomínkového řízení bude odcházet návrh s oběma variantami," dodal. Obě mají pomoci k užší spolupráci se samosprávami a k ekonomické nezávislosti ředitelství.
Reforma by měla také změnit fungování neuniformované policie, tedy i kriminalistů a speciálních celorepublikových útvarů. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Národní protidrogová centrálu a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality mají postupně přejít pod nově vzniklý Národní kriminální úřad. Ještě ale není jasné, zda si jednotlivé útvary udrží jistou autonomii, nebo budou úplně rozpuštěny a zařazeny do nové složky. Martinů by upřednostňoval první variantu, ale chce vyčkat, co mu doporučí jeho náměstek Jiří Houba a jeho tým.
Reformu policie navrhl ministr vnitra Ivan Langer a měla by platit od roku 2009. Jejím důsledkem by mělo být zjednodušení organizační struktury a modernizace jejího vybavení. Podle Langra je totiž policie ve špatném ekonomickém, personálním a technickém stavu. Z policejních řad již v tomto roce odešlo kolem 2800 příslušníků. Ke konci roku bude podle Martinů u policie pravděpodobně neobsazeno až 4000 tabulkových míst.