"Po vyhodnocení rozhovorů s kandidátem Republikové rady SZ Dušanem Lužným, jeho mediálních vystoupení a kroků, se poslanecký klub SZ jednomyslně usnesl, že Dušana Lužného na funkci ministra nedoporučuje," stojí v prohlášení poslaneckého klubu Strany zelených.

Lužný podle poslanců SZ nenašel dostatečnou podporu politických partnerů. Výhrady k náměstkovi bývalé ministryně Dany Kuchtové (SZ) opakovaně vyjádřil premiér Mirek Topolánek, lidovecká šéfka školského výboru Sněmovny Michala Šojdrová, zdrženlivě se k Lužnému vyjadřoval i šéf zelených Martin Bursík.

"Riziko nominace Dušana Lužného do ministerské funkce považuje poslanecký klub Strany zelených za příliš vysoké pro resort, který je třeba konsolidovat," uvádí se dále ve stanovisku klubu. Poslanci nicméně chtějí nadále Lužného podporovat ve funkci náměstka ministra školství.

Republiková rada na Lužném trvá

Poslanci SZ zároveň nepovažují za vhodný způsob nominace, kdy je širší vedení strany postavilo před hotovou věc.

"Jsou členy Republikové rady, tak jaké, že byli postaveni před hotovou věc," komentoval výhrady klubu ke způsobu nominace předseda rady Dalibor Stráský. Zelení poslanci by si podle něj měli uvědomit, že rada je fórem, kde se tvoří postoj strany.

Už ve středu Stráský uvedl, že Republiková rada na nominaci Lužného trvá, kvůli sporu nicméně nehrozí rozpad koalice či vyslovení nedůvěry předsedovi strany.

Lužný ještě v úterý kandidaturu nevzdával

Lužný ještě v úterý tvrdil, že hodlá o funkci usilovat, protože cítí podporu nejen Republikové rady, ale právě také poslaneckého klubu. Bursík v rádiu Impuls ale řekl, že se bude snažit Lužného přesvědčit, aby kandidaturu vzdal.

Lužný byl zelenými vybrán jako oficiální kandidát na post ministra školství na pátečním jednání poslaneckého klubu strany. Zde také představil svou vizi práce ministerstva.

Slíbil, že při případném vstupu do čela ministerstva učiní změny, které by měly rozptýlit obavy premiéra Topolánka, že povede resort stejným směrem jako Kuchtová.

Ministryně školství Dana Kuchotvá rezignovala na vládní post na počátku října po vleklých sporech kolem čerpání evropských fondů.