"Republikánský senátor John McCain a demokratická senátorka Hillary Clintonová mají v zahraniční politice alespoň jednu věc společnou. Jmenuje se generál James Jones," ilustroval před časem zájem o zkušenosti generála list The Wall Street Journal.

Generál, který není osobně spojen ani s invazí do Iráku, ani vedením války v této zemi, v září jménem skupiny bývalých vysokých důstojníků předložil Kongresu kritickou analýzu, podle níž by USA sice neměly z Iráku zbrkle odejít, nicméně měly by začít výrazně snižovat svoji vojenskou přítomnost.

Jones se chce angažovat jak se spojenci, tak s nepřáteli a centristickou politikou poopravit pošramocenou pověst Ameriky ve světě. Zatím odolal nabídkám a není loajální žádné politické straně. "To z něj ve Washingtonu dělá nejžhavější politické zboží," konstatoval list Wall Street Journal.

"Přesvědčil jsem se osobně, že generál je v amerických politických kruzích momentálně považován za něco jako národní bohatství," řekl Právu po návratu z USA Peter Kovarčík, ředitel agentury Teleaxis pořádající Dny USA a EU.

Do vládních služeb se chce vrátit

S generálem, který strávil studentská léta s rodiči ve Francii a velel NATO do prosince 2006, se o zahraniční politice pravidelně radí i demokrat Barack Obama a McCain ho nazývá "blízkým přítelem" - býval v 70. letech jeho nadřízeným důstojníkem v úřadu pro styk Pentagonu s Kongresem.

Jonese chtěl mít na své straně i současný prezident George W. Bush. Loni na podzim ho ministryně zahraničí Condoleezza Riceová dokonce dvakrát přemlouvala, aby se stal jejím náměstkem. Odmítl to a nevzal ani post šéfa velitelství Střed, pod nějž spadá Blízký východ včetně Iráku. Po odchodu z NATO z vládních služeb odešel.

Nyní sedí blok od Bílého domu a v Obchodní komoře USA řídí Institut energetiky. Dává však najevo, že se chce do vlády vrátit, ale až po volbách 2008.