O tom, zda by na českém území měly být rozmístěny i rakety nebo podpůrná zařízení, bude podle Svobody ještě rozhodovat vláda a parlament. Na dotaz, zda by byl i pro umístění střel na českém území, uvedl, že to záleží na diskusi ve vládě, na ministerstvu obrany a v parlamentu. "To je jeden z nejvyšších stupňů. Povede se debata. Vědomě vám neřeknu míru participace," řekl.

Podle Svobody jsou možné čtyři stupně zapojení: od aktivní politické podpory po rozmístění raket. "Určitě bych byl rád, kdyby to bylo více než aktivní politická podpora," řekl bez bližších podrobností.

Protiraketový deštník v nové bezpečnostní strategii

S tím, že bude Česká republika součástí protiraketového amerického deštníku, počítá nová bezpečnostní strategie státu, kterou po návratu premiéra Vladimíra Špidly a Cyrila Svobody z oficiální návštěvy USA projednala Národní bezpečnostní rada.

Nová strategie má vyjádřit vůli ČR v případě nutnosti podpořit i jiné mechanismy k řešení mezinárodních krizí, než je OSN. V případě ČR by to ovšem znamenalo příklon k řešení v rámci NATO, nebo na koaličním základě tak, jak to bylo například v Kosovu a Iráku, kdy na použití vojenské síly existovaly ve světě ostře protichůdné názory a Rada bezpečnosti až následně legalizovala přítomnost invazních jednotek a definovala svůj podíl na rekonstrukci příslušného území či státu.

Silné vztahy s USA

Silné vztahy se Spojenými státy a transatlantické bezpečnostní struktury představované NATO zdůraznil ve svém projevu na Riceově univerzitě v americkém Hustonu. Špidla k transatlantickým vztahům řekl, že "jak ukázaly nedávné události kolem irácké krize a bezpečnostních potřeb Turecka, je stále snazší dosáhnout konsenzu uvnitř NATO, než v jakékoli jiné mezinárodní organizaci. Nikdy bych nechtěl zpochybnit úlohu Spojených národů." Dále uvedl, že dalším opěrným bodem české zahraniční politiky jsou dobré vztahy se sousedy a evropská integrace.