Klaus považuje Goreovy názory za falešné, jsou podle něj větší hrozbou než globální oteplování samo.

Podle severských komentátorů je ocenění Alberta Gorea uznáním jeho úsilí o zmírnění negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí.

Prezident v pátečním prohlášení uvedl, že rozhodnutí Nobelova výboru je jeho rozhodnutím, k němuž nemá ani on, ani kdokoliv jiný co dodávat. Je ale podle svých slov poněkud překvapen, že Al Gore dostal cenu za mír, "protože souvislost mezi jeho aktivitami a světovým mírem je nejasná a nezřetelná".

"Spíše se zdá, že Goreovo zpochybňování základních stavebních kamenů současné civilizace míru příliš nepřidává," uvedl Klaus.

Cena za snahu vylepšit svět

I týdeník The Economist v reakci na udělení ceny za mír poznamenal, že i dva ze tří předcházejících laureátů "neměli s mírem nic společného". V roce 2004 vyhrála Maathaiová, která sází stromy, a loni Muhammad Júnus a jeho banka Grámín poskytující Bangladéšanům malé půjčky.

Výbor se zjevně rozhodl cenu znovu definovat jako ocenění za snahu vylepšit svět "blíže neurčeným způsobem". V takovém případě jsou Al Gore a IPCC dobrou - byť kontroverzní - volbou. IPCC dal dohromady vědecké znalosti o celém problému ve formě srozumitelné politikům a Al Gore tlačí na politiky, aby jednali, napsal The Economist.

Udělení ceny Goreovi udělalo mimo jiné radost představitelům ekologických hnutí nebo českému ministrovi životního prostředí Martinu Bursíkovi (SZ).

Gore: svět čelí krizi

Al Gore, který byl za vlády Billa Clintona v letech 1993-2001 americkým viceprezidentem, se v posledních letech intenzivně věnuje ochraně životního prostředí. Poté, co v roce 2000 těsné prohrál v prezidentských volbách s Georgem Bushem, přednáší po světě o problematice globálního oteplování, které označuje za "nejhorší krizi, které svět nyní čelí". 

Na toto téma napsal několik knih a objevil se i v dokumentu o oteplování Nepříjemná pravda režiséra Davise Guggenheima, který letos dostal Oscara.