Červeňákovi, kteří žijí v podnájmu ve starém činžovním domě na okraji Ústí nad Labem, informaci o rozhodnutí soudu nejprve vůbec nevěřili. "To není pravda," řekla z okna oprýskané budovy jedna z nich. Jiní členové vítali příjezd novinářů nadávkami a pliváním.

Stěžovatelé se jinak zavázali, že nebudou v této záležitosti podnikat už žádné další kroky a uznali závěr štrasburského soudu za definitivní řešení. Soud pak jednomyslně rozhodl vyškrtnout záležitost ze seznamu svých případů a vzal na vědomí závazek stran, že se neodvolají.

Rodina byla vystěhována na Slovensko

Červeňákovy dovedla ke štrasburskému soudu deset let stará záležitost s jejich vystěhováním. Po rozdělení Československa totiž přišla v únoru 1993 do jejich bytů v Ústí nad Labem policie a vystěhovala je s tím, že jako slovenští občané se mají vrátit na Slovensko, kde dostanou byty, práci a sociální podporu. Náklady jejich vystěhování sice platilo město, ale na Slovensku se nedočkali ani bytu, sociální ani jiné pomoci.

Měsíc pak žili na nádraží v Prešově a  v dubnu 1993 se rozhodli vrátit do Ústí. Tam ale našli byty zapečetěné a úřady na jejich žádosti o povolení vstupu nereagovaly. Šest členů rodiny ve věku 26 - 59 let se pak utábořilo v městském parku a později v garáži. Teprve v listopadu jim starosta poskytl náhradní byty.

ČR porušilo několik článků Konvence lidských práv

To už byla čtyři měsíce u okresního soudu jejich žádost o vrácení bytu. Když české soudy ani po pěti letech jejich případ nevyřešily k jejich spokojenosti, obrátili se Červeňákovi na štrasburský soud s tvrzením, že se stali obětí porušení článku 3 (zákaz nelidského či ponižujícího zacházení)  a článku 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života) Konvence lidských práv a že Česko porušilo i článek 6 (právo na proces v rozumné lhůtě). Soud stížnost přijal v srpnu 2002 jako částečně opodstatněnou a v září pak strany vyzval ke smírnému řešení.

Přes smírné vyrovnání se státem však Červeňákovi zřejmě svou při s městem Ústí nad Labem povedou dál. Jejich advokátka Klára Veselá-Samková to vysvětluje tím, že jménem rodiny požadovala odškodnění ve výši celkem 2,7 miliónu korun, stát ale přistoupil jen na vyrovnání nižší.

Peníze si rozdělí šest lidí

Vysouzenou částku 900.000 korun rozdělí mezi šest osob advokátka rodiny Červeňákových a kandidátka na ústavní soudkyni Klára Veselá- Samková. Posvěcení mimosoudní dohody, kterou podepsala s vládním zmocněncem, považuje za vhodný kompromis.

"Nechtěla jsem dělat České republice ostudu. Na druhou stranu jsem však žalobu stáhnout nemohla," řekla ČTK Samková. Výsledek štrasburského soudu ji podle vlastních slov nepřekvapil. "Počítala jsem, že to takto dopadne," uvedla Samková. Peníze musí do tří měsíců vyčlenit ministerstvo financí. Advokátka je převezme a rodině rozdělí.

Ústecká radnice nároky rodiny odmítá

"Rodina Červeňáků z ústecké čtvrti Předlice chce od města 8 miliónů korun za to, že údajně v roce 1993 neodešla z města dobrovolně, ale byla vyhnána na Slovensko, třebaže o pomoc při stěhování tenkrát požádala i strážníky městské policie. Ze Slovenska se ale za několik měsíců vrátila ještě s dalšími příbuznými," řekl Právu mluvčí ústeckého magistrátu Milan Knotek s tím, že se už Červeňákovi nemohli nastěhovat do původních bytů, protože je předtím zdevastovali.

Městský obvod jim proto dal jiné. "S jejich postojem nesouhlasíme, u českých soudů jsme všechny pře vyhráli," dodal Knotek. "Protože je primátor města Petr Gandalovič (ODS) přesvědčen, že tato kauza má být přes všechno ukončena smírně, byl rodině Červeňáků nabídnut prodej domu v ulici Beneše Lounského. Advokátka rodiny Klára Samková - Veselá však nakonec od tohoto řešení odstoupila," konstatoval magistrátní mluvčí.