Půl roku statistici produkovali hausnumera jako v Kocourkově. V listopadu na to přišli, ale místo toho, aby bili na poplach a zburcovali zainteresovanou veřejnost, v tichosti hledali chybu. Možná tak vyhověli předpisům, ale důsledky teď padají na hlavu nejen jim. Rozpočet České republiky na tento rok se vytvářel na základě falešných čísel. Podle nich rozhodovala centrální banka. Pod dojmem těch čísel proběhly listopadové volby. Naše platební bilance, náš růst HDP za loňské třetí čtvrtletí, obraz českého exportu, to všechno bylo světu předkládáno v údajích, které teď nezbývá než hodit do koše. Vyhledání a potrestání viníků nám teď pomůže asi jako úroda předloňských rajčat. Selhání ČSÚ je nepřípustné bez ohledu na důvody a volá po exemplární reakci.

Tou ale není rozhodnutí Marie Bohaté přikovat se k šéfovské židli, dokud z ní nebude prezidentským verdiktem demontována. Uvedu názorný příklad. Kdyby automobilka dala na trh sérii se špatnými brzdami a způsobila tak řadu havárií, její majitelé to jistě nebudou řešit odvoláním několika techniků a mechaniků z funkcí. Z funkce by musel odejít v první řadě sám ředitel. Skvěle placení šéfové jsou v čele firem a úřadů proto, aby nesli nejvyšší a nedělitelnou odpovědnost za chod svěřeného subjektu. Marie Bohatá měla po odhalení fatálního průšvihu sama nabídnout rezignaci a nečekat, až ji k tomu vyzve předseda vlády. Čekalo se to od ní coby akt elementární slušnosti.

Však také politici to od ní téměř hromadně žádají. Jenže v tom případě kážou chlorovanou vodu a sami pijou žernosecké. Jak má nebohá paní Bohatá tušit, že je slušné odstoupit z čela zneváženého úřadu, když z našich politiků jí to ještě téměř nikdo nepředvedl? A příklady přece táhnou. Z politických průšvihů v Česku by už byla pěkně tlustá kniha, ale pokud si vzpomínám, mimo Jana Kalvody (falešný titul) žádný kvůli nim svou funkci neopustil. Ačkoli šlo o podvodné financování strany, o tajné kufříky, o skandální způsoby privatizace, o přijímání zákonů umožňujících tunelování bank, o mnohamiliardové zakázky bez výběrových řízení.

Tím by se ale Marie Bohatá neměla nechat zmást. Když už se jí ve statistice nevedlo, měla by aspoň politiky dobrým příkladem inspirovat.

PRÁVO 22. ledna