Po vypnutí analogové televize v roce 2010 se podle nové úpravy již licence nebudou udělovat zájemcům ve výběrovém řízení, ale trh se otevře každému, kdo o licenci požádá.

Návrh mimo jiné počítá s udělením kompenzačních licencí Nově a Primě za to, že se dobrovolně vzdají práv na své analogové kmitočty, která platí do roku 2017 a 2018.

Diginovelu musí nyní ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Předseda Asociace digitálních televizí Jiří Balvín Právu řekl, že je se schválením zákona spokojen. Zvlášť ho těší, že se do normy dostala povinnost poskytovatelů kabelových a satelitních televizí nabízet od roku 2008 dalších šest programů.

Měly by to být digitální televize, které před rokem dostaly licenci, ale pak o ně kvůli soudním tahanicím přišly, tedy TV Barrandov a Febio TV, hudební Óčko, dětská televize Pohoda, zpravodajská televize Z 1 a Regionální televizní agentura.

Kabelové televize dnes musí povinně šířit pouze ČT 1 a 2, Novu a Primu. Jejich provozovatelé však míní, že tento návrh je diskriminační, zvýhodňuje jen jednu skupinu vysílatelů.

Česko už vypíná analog

Tradiční analogové pozemské vysílání jako první skončilo 1. září na Domažlicku, kde signál zajišťoval vysílač Vraní vrch.

Plánované termíny vypnutí analogového vysílání v ČR. Kliknutím na mapu ji zvětšíte.

Evropská komise doporučuje členům EU vypnout poslední analogový vysílač do roku 2012. Český telekomunikační úřad a nyní i vláda navrhují pro Českou republiku říjen 2010.

Pozměňovací návrhy na poslední chvíli

Jako vždy se na poslední chvíli vyrojilo několik pozměňovacích návrhů. Nejzásadnější návrh je prodloužení licencí Novy a Primy o osm let, ovšem za určitých podmínek, se kterým přišel Petr Rafaj z ČSSD.

Sněmovnou prošel i návrh Hany Orgoníkové (ČSSD), aby veřejnoprávní televize měla více reklamního času, z půl procenta vysílacího času se podíl zvýší na 0,75 procenta. Poslanci ale odmítli návrh spolupředkladatelky této změny Ivany Levé z KSČM, aby ČT tyto peníze dala lidem, kteří nemají dobré pokrytí signálem.