Článek
Taková starost nejvyššího financmajstra ODS Tlustého dojímá. Nezbláznil se český opoziční svět? Už to tak bude. Protože současně je z ODS slyšet, že reforma je měkká a tedy špatná. Protože vytahuje málo chudým málo peněz z kapes? Ani tomuto se jinak rozumět nedá. Pokusme se tedy porozumět, co se tím ODS pokouší říct. Asi toto: reforma je měkkotvrdě špatná, protože s ní přišla koaliční vláda. S takovým argumentem ovšem nelze hnout. Očekával jsem, že v nedělní televizní Sedmičce předseda ODS Mirek Topolánek nám ukáže, jak z toho koaličního konopí ven. Příležitost náramná, vždyť proti sobě měl premiéra Špidlu, toho pekla zplozence, stínovým ministrem vnitra Langrem šarmantně nazývaným Berija.
Poslouchal jsem pozorně, a ačkoli jsem člověk gramotný, porozuměl jsem jednomu: že ODS nemá, co by nabídla, a že její předseda nevěděl, o čem mluví. Pětkrát nebo šestkrát za necelých třicet minut (čas, po který předseda ODS hovořil) přiznal, že přesná čísla nezná, že na ně nemá hlavu, že si je nepamatuje, ale že je to určitě tak, jak říká. Ani když jsem si vzal k ruce stínovou reformu ODS, chytřejší jsem nebyl. Vyrovnaný státní rozpočet v roce 2010! Skvělé! Zmaří-li se však reforma nynější, jakkoliv nedokonalá, může se schodek rozpočtů za dva tři roky počítat ve stamiliardách.
Patnáctiprocentní rovná daň rozpoutá v Česku neslýchanou konjunkturu se sedmiprocentním ročním růstem HDP! Určitě, za dvou malých dodatečných podmínek. Buďto nebesa vyslyší kolektivní modlitby ODS, nebo násilím donutíme svět k poptávce po českém zboží. Nabízením nesplnitelného kopíruje ODS předvolební chybu sociální demokracie.
K vysvětlení zášti největší opoziční strany vůči koaliční reformě vypůjčím si slova klasika: "koalice přistihla ODS při koupeli a odchází v jejich šatech". Reforma měla být práce konzervativců, odvahu k tomu však nenašli, ani když vládli sami, ani když drželi vládu Miloše Zemana. Odhodlala se až vláda nynější, když nahlédla, že další otálení není možné. Naděje ODS na torpedování reformy však marná není. Doufá ve spojence, kteří boj za "změkčení" (čti rozmělnění) reformy vkusně spojí s obranou svých nynějších a zejména budoucích výživných pašalíčků.
PRÁVO 29. července