Topolánek na konferenci v Senátu řekl, že není přesvědčeným zastáncem ani jednoho způsobu volby hlavy státu. Pokud ovšem něco funguje, nejsou pádné důvody ke změně ani není jistota, že by jiná metoda byla lepší, je pro zachování současného modelu. "Neexistuje přímý vztah mezi způsobem volby prezidenta, jeho pravomocemi a kvalitou demokracie v zemi," prohlásil premiér. ODS není ale v názoru jednotná.

Výběr hlavy státu v parlamentu podle něj také lépe zapadá do českého ústavního systému i letité tradice. Je podle něj dost nebezpečnou iluzí, že prezident volený lidem může plnit funkci jakéhosi "superkorektora" chyb politických stran, jak o tom mluvili někteří řečníci.

ČSSD přímou volbu chce

ČSSD bude podle svého předsedy Jiřího Paroubka prosazovat přímou volbu prezidenta, ne však posílení jeho pravomocí. Paroubek argumentoval vnitrostranickou anketou na toto téma, v níž se 86 procent sociálních demokratů vyslovilo pro přímou volbu prezidenta a 90 procent proti rozšíření pravomocí hlavy státu. "Zhruba to koresponduje s názory veřejného mínění," poznamenal.

Na postoji ČSSD se podle jejího šéfa podepsala podpora parlamentní demokracii. Je také důsledkem působení Václava Klause v čele státu, míní Paroubek, který jako jediný z řečníků na konferenci v Senátu současného prezidenta kritizoval. "Jeho výkon je příliš aktivistický a leckdy stranicky motivovaný," uvedl.

Přiblížit prezidenta lidem

Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek si myslí, že přímou volbou by byl prezident více nezávislý. "Cílem zavedení přímé volby je přiblížit prezidenta občanům. Získal by takto silný druh legitimity a stal by se více nezávislým na stranických dohodách," míní Čunek. 

Zavedení přímé volby by se podle šéfa KDU-ČSL nemuselo nezbytně dotknout jeho pravomocí a nemuselo by znamenat rozsáhlou změnu ústavy, jak to na konferenci naznačoval Čunkův stranický a vládní kolega Cyril Svoboda. Dílčí změny ústavy by se podle Čunka mohly týkat například dosavadní pravomoci udělovat milosti.

I předseda Strany zelených Martin Bursík si myslí, že zavedení přímé volby prezidenta není nutné spojovat se změnou jeho pravomocí. Poukázal na příklad Slovenska, Rakouska nebo Polska, kde o nejvyšší ústavní funkci rozhodují občané, a přesto má v těchto zemích prezident podobné kompetence jako český.

Předseda KSČM Vojtěch Filip prohlásil, že jeho strana není proti přímé volbě prezidenta. Současně ale zdůraznil, že pokud se má v Česku posílit přímá demokracie, dávají komunisté přednost přijetí zákona o obecném referendu. Případná změna volby hlavy státu je podle něj mnohem složitější než pouhá novela několika článků ústavy. Kdyby se změnily pravomoci prezidenta, pak to nesmí znamenat oslabení moci zákonodárné ve prospěch moci výkonné, řekl.