Většina lidí se bojí zdražení zboží a poplatků za zdravotnické služby. Relativně nejlépe je přijímáno zavedení jednotné sazby daně z příjmu.

Zlepšení své životní situace očekává v důsledku zavedení jednotné daně z příjmu 15,5 procenta lidí. Pocit, že si pohorší, má v tomto ohledu 42,7 procenta dotázaných, uvedla Božena Valentová ze společnosti Factum Invenio.

Zvýšení sazby DPH se podle názorů veřejnosti negativně dotkne 80,4 procenta obyvatel Česka. Lidí, kteří se domnívají, že toto opatření jejich životní situaci neovlivní, je 16,5 procenta.

Stejně se občané obávají zavedení poplatků za zdravotní péči. Valná většina dotázaných (79,7 procenta) předpokládá, že opatření v oblasti zdravotnictví bude mít na jejich životní situaci negativní vliv. Pozitivně toto opatření hodnotí jen každý dvacátý obyvatel Česka. Častěji mají ze změny strach starší lidé.

Podle STEM je třetina lidí pro reformu

Podle průzkumu konkurenční agentury STEM je s prosazením reformy veřejných financí v poslanecké sněmovně spokojeno 30 procent občanů. Zhruba třetina lidí (35 procent) si myslí, že současný kabinet premiéra Mirka topolánka (ODS) by měl dál v reformě pokračovat.

Podporu reformě vyjadřují pouze stoupenci ODS, příznivci zbylých dvou koaličních stran jsou spíše proti reformě. Příznivci obou opozičních a levicových stran ČSSD a KSČM jsou jasně proti, ve více než polovině případů je nesouhlas zcela kategorický.

Z tábora 30 procent občanů spokojených s reformou je pouze 6 procent lidí spokojeno jednoznačně. Silných odpůrců reformy je mezi respondenty 34 procent, umírněných odpůrců je 38 procent, uvedl STEM.

Osobní spokojenost s vládním prosazením reformy financí (v %)
určitě ano 6
spíše ano 24
určitě ne 34
spíše ne 36
Zdroj: STEM

Snížení sociálních dávek je nejméně zatěžující

Omezení sociálních a jiných dávek se podle dotázaných v průzkumu Factum Invenio nepříznivě promítne do života téměř dvou třetin obyvatel, tuto změnu však lidé nepovažují za natolik vážnou jako v případě těch předchozích.

:. Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.

Muži jsou ve vztahu k očekávaným efektům reformy výrazně skeptičtější než ženy (negativní odpověď - muži 63,7 procenta; ženy - 53,8 procenta); ženy však častěji volí odpověď "nevím" (24,2 procenta).

Důvěru v pozitivní vliv zákona na veřejné rozpočty mají mnohem častěji lidé s vysokoškolským vzděláním (36,2 procenta). S nimi kontrastují zejména lidé bez maturitního vzdělání, z nichž se jen 17,5 procenta domnívá, že reforma bude prospěšná.

Co se týče preferencí podle oblastí, tak v pozitivní vliv reformy věří zejména Pražané (36,2 procenta), nejmenší důvěra je patrná mezi lidmi z ostatních částí Čech (14,3 procenta).