Se závěrem přišla Inspekce ministra vnitra na konci minulého týdne poté, co se zabývala podnětem brněnského krajského státního zástupce Petra Coufala. Ten, stejně jako dozorový žalobce v Čunkově případu Arif Salichov z Jihlavy, kritizoval postup policie ve vicepremiérově kauze .

"Inspekce posuzovala podnět brněnského zastupitelství na pana Šošovičku a vyhodnotila své šetření tak, že se neprokázalo podezření z trestného činu. Věc dále postoupila policejnímu prezidentovi," upřesnil v úterý mluvčí ministerstva vnitra Petr Vorlíček.

Policejní prezidium nyní bude zřejmě řešit v kázeňském řízení, zda se Šošovička svým jednáním při vyšetřování Čunkovy aféry nemohl dopustit přestupku. Právě o možném přestupkovém či dokonce trestním jednání ze strany Šošovičky hovořil před časem jak Salichov, tak Coufal.

"Zatím jsme to od inspekce neobdrželi," uvedl mluvčí policejního prezidia Roman Skřepek.

Šošovička mohl zneužít pravomoc veřejného činitele, tvrdil Salichov

Podle Salichova se vyšetřovatel Šošovička mohl dopustit zneužití pravomoci veřejného činitele. Pochybil prý především tím, že dal svědkyni Marcele Urbanové k dispozici celý její psychologický posudek. Urbanová si tak podle něj mohla připravit výpověď.

Celé vyšetřování v Přerově pak bylo podle Salichova vedeno jednostranně a tendenčně. Dalším Šošovičkovým pochybením mělo být, že  podmiňoval výslechy svědků obhajoby znaleckým zjištěním jejich věrohodnosti, čímž je měl zastrašovat, a ostatní důležité svědky nevyslechl vůbec.

Šošovička pochybení odmítá

Šošovička ale taková tvrzení odmítl. Tvrdil například, že znalecký posudek poskytl Urbanové až po jejích výsleších v souladu se zákonem a výslech dalších lidí již považoval za nadbytečný. Ve svém dřívějším vyjádření také popřel, že by svědky jakkoli zastrašoval. Pouze se jich údajně ptal, zda budou ochotní podrobit se znaleckému zkoumání na věrohodnost.

Šéf lidovců a místopředseda vlády Čunek byl podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal před pěti lety od realitní společnosti půlmiliónový úplatek.