Zda to způsobil odpor některých poslanců ČSSD k jeho osobě, zda příčinou byl enormní zájem sdělovacích prostředků o jeho soukromý život, či zda samotný předseda vlády zázračně prozřel a naznačil svému jihočeskému favoritu, aby tu neskutečnou trapnost sám ukončil. Dopis, ve kterém si rozmyslel svůj záměr stát se ministrem, poslal Papež premiérovi poté, co bulvární noviny napsaly, že tento nositel svatého příjmení jest mimo jiné častým zákazníkem budějovických erotických podniků, kde ho prý kněžky lásky něžně nazývají "Láďou" a kde údajně dokonce dlužil peníze.

Fajn, dobrá věc se podařila, a Vladimír Špidla si tou informací labužnicky vychutnal moderátorku nedělní Sedmičky, když se ho kvůli Papežovi právě chystala potrápit. Aféra skončila, leč otazníky po ní zůstaly. Předseda vlády si do křesla po Pavlu Rychetském vybral a řadu dní proti všem obhajoval člověka, jenž byl vším jiným než ideálním prototypem vrcholného politika, člena vládního kabinetu. Vladimír Papež ale před Špidlu nevylezl z vřesoviště; ti dva se přece dlouho znají.

Nejsem proto asi sám, kdo zůstává v údivu nad personálním vkusem premiéra a nad rozporuplností jeho činů. Špidla - dr.Jekylle s odvahou zahájí životně nutnou reformu veřejných financí a bije se za ni jako lev, slaví úspěchy na mezinárodní scéně. Špidla - pan Hyde pak chce udělat ministrem "Láďu", ačkoli zbytek země obrací oči v sloup. Papežova aféra potvrdila, že Špidlův handicap, jímž je neschopnost komunikovat s okolím, zůstává vážnou slabinou českého premiéra a předsedy nejsilnější strany.

Zapálen vlastní vizí politiky a přesvědčen o své pravdě, staví lidi příliš často před hotovou věc. Kdyby se o výběru člověka na místo ministra spravedlnosti včas poradil s vedením ČSSD, asi by se žádný "papežský" skandál nekonal. Samotný případ Papež vypadá jako dílčí epizoda. Ale jen dokud si neuvědomíme, že kvůli premiérovu šlápnutí vedle zůstane resort spravedlnosti několik týdnů bez hlavy. A to v době, kdy se zrovna zmítá ve vážných problémech a čekají ho také další reformní zákony, což přímo volá po ruce kvalitního ministra.

PRÁVO 28. července 2003