Narazit může podle některých právníků na Listinu základních práv a svobod, podle které jsou si lidé před zákonem rovni. V tomto případě by se mohlo jednat o diskriminaci kvůli věku.

Diskriminace z hlediska věku?

"Je třeba vzít v úvahu, že některá z řešení, o kterých byla řeč, by mohla znamenat nerovnost řidičů před zákonem a být tak v rozporu s Listinou základních práv a svobod," řekl Právu předseda Asociace autoškol Ondřej Horázný.

Problém v přísnějších parametrech pro mladé vidí právník Josef Lžičař: "Myslím si, že v tomto případě by se skutečně mohlo jednat o diskriminaci z hlediska věku. Pokud by byl zákon v této podobě přijat a někdo z mladších řidičů by se obrátil na Ústavní soud, měl by šanci uspět."

Jeho kolega Jiří Teryngel s tím nesouhlasí. "Zde by se nejednalo o diskriminaci, ale o věkové odlišení způsobilosti vykonávat určitou činnost. Podobně je tomu například u senátorů, kterým se taky můžete stát až ve čtyřiceti letech," řekl Právu Teryngel.

Řidičák na zkoušku bez problémů

V návrzích, které dosud zazněly, se objevily tři varianty, jak nezkušené řidiče přimět k většímu dodržování pravidel. Dosud pro ně v ČR žádná omezení neplatila. Ministerstvo dopravy to chce po vzoru západoevropských zemí změnit.

První varianta počítá s omezením maximálního počtu bodů pro mladé řidiče do určité věkové hranice například na deset bodů, ostatní mají nyní dvanáct. "Druhá varianta na stejném principu by znamenala, že závažné přestupky mladých řidičů, například překračování rychlosti nebo jízdu na červenou, by policie hodnotila vyšším počtem bodů," řekl Právu Václav Špička z Autoklubu České republiky.

Poslední variantou je řidičák na zkoušku. Znamenalo by to, že čerstvý držitel průkazu by ještě během dvou až tří let absolvoval přezkoušení, než by dostal plnohodnotné řidičské oprávnění. To by se týkalo nejen mladších řidičů, ale začátečníků všech věkových kategorií a o diskriminaci by zde tedy nejednalo. Pro jakou se ministerstvo rozhodne zatím není jasné.

"Vše je otázkou expertní komise, která nyní na ministerstvu dopravy vzniká. Jestli zvítězí ta nebo ta, nebo úplně jiná varianta se v tuto chvíli skutečně nedá říci," řekl Právu mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Na šoféry kamiónů se nic nechystá

Další skupinou, která způsobuje velký podíl nehod jsou řidiči nákladních vozů. Jejich podíl na haváriích rok od roku roste. V roce 2000 způsobili devět procent nehod (17 789), loni o téměř 13 procent (22 110). Dříve pro řidiče náklaďáků existovala povinná praxe. Museli strávit určitou dobu za volantem lehčího nákladního vozu, než vůbec mohli dělat zkoušky na těžší typy. Tato povinná praxe však ze zákona zmizela.

"Povinnou praxi řidičů jsme sice neradi, ale museli ze zákona odstranit. Neodpovídala totiž evropské směrnici, která říká, že při přechodu na těžší typ nákladního vozu není potřeba praxe," vysvětlil Hanzelka. Jediným omezením pro řidiče nákladních vozů tedy může být znovuzavedení zákazu jízdy v pátek a v sobotu. Nyní kamióny nesmí na silnice pouze v neděli.

Věční začátečníci

Podle dopravní psycholožky Pavly Rymešové nejsou na silnicích nebezpeční jen mladí řidiči, ale i takzvaní věční začátečníci. "Ti lidé se vlastně nikdy nedostanou ze začátečnického stádia. Začnou jezdit, ale pak toho nechají a začnou třeba až za několik let. Do té doby ztratí potřebné reflexy," řekla Právu Rymešová.

Sama by doporučovala zavést povinné přezkušování všech řidičů, třeba v intervalech pěti let. Ministerstvo dopravy však o zavedení toho opatření neuvažuje.

Jednou z možností, jak se dostat zpět do řidičské formy jsou kondiční jízdy v autoškolách. "O kondiční jízdy je zájem především ze strany řidičů, kteří dlouho neseděli za volantem a čerstvých absolventů autoškol, a to hlavně v období před dovolenými. Cena jedné hodiny jízdy se pohybuje od 350 do 450 korun," řekl Horázný.