Jak Tvrdík uvedl v rozhovoru s Právem, dnes je průměrný příspěvek u protichemické jednotky v Kuvajtu 1800 až 2000 dolarů za měsíc. "Kdyby začala válka, tak by jejich příplatek stoupl průměrně o 800 dolarů," řekl včera ministr.

Učinil tak den poté, co se vrátil z inspekční cesty v Kuvajtu a ukázalo se, že 27 chemiků chce využít jeho nabídky a odjet z mise co nejdříve domů. Zákon přitom dává Tvrdíkovi možnost poskytnout příspěvek až 4000 dolarů měsíčně každému vojákovi, který podstupuje zvýšené riziko v zahraniční operaci, a to bez rozdílu hodnosti.

"Nejhorší mise bude v Kábulu"

Víc než chemikům je Tvrdík rozhodnut dát pouze 120člennému komandu z Prostějova, pokud vláda ve středu a parlament následně dovolí jeho vyslání. Podle Tvrdíka je totiž nasazení Prostějovských mnohem nebezpečnější: "Bude to nejsložitější mise naší armády v historii."

"Mohl bych dát teoreticky všem vojákům 4000 dolarů, ale prakticky to neudělám a nechci to udělat. Důvod je jednoduchý. Musíme udělat srovnání s ostatními kontingenty Armády ČR, které v misích působily," vysvětlil Právu Tvrdík.

Dodal, že je vždy nutné rozlišovat, o jaký typ operace jde. Chemici by podle něj na rozdíl od jednotky speciálních sil z Prostějova neměli přijít do přímého bojového kontaktu s nepřítelem.

"Jednotka speciálních sil přestože si chemiků v Kuvajtu nesmírně vážím bude mít tu operaci náročnější. Jejím cílem není zachraňovat, jejím cílem není humanitární činnost, je to naopak vyhledávání teroristických skupin a jejich zničení," zdůraznil Tvrdík. Podle něj tak budou den co den ve skutečné bojové akci.

Vyslání prostějovské jednotky bude dnes projednávat vláda. Zatím nic nenasvědčuje, že by měla mít výhrady. O zapojení do lovu teroristů v Afghánistánu Česko už opakovaně požádaly Spojené státy. Chtějí si tak uvolnit vlastní síly a přesunout je do oblasti Iráku pro případnou válku.