Ti se budou od září povinně učit podle školních vzdělávacích programů, které si jednotlivé školy samy vytvořily. V příštích letech se k nim budou přidávat ročníky další. "Školní vzdělávací programy znamenají otevření nových možností pro učitele i jejich žáky, a tak by také měly být vnímány. I přes počáteční náročnost při zavádění těchto programů se jednoznačně jedná o krok vpřed," zdůraznila ve čtvrtek ministryně školství Dana Kuchtová.

Podle Kuchtové nyní hodně záleží na tom, jak bude reforma fungovat v praxi. "Teď se projeví, jestli školy vytvořily vzdělávací dokumenty pouze formálně, nebo zda se se smyslem reformy skutečně ztotožnily," uvedla Kuchtová.

Učitelé se nezapojili

Z výsledků průzkumu, který provedl Ústavu pro informace ve vzdělávání a jehož se zúčastnilo 2185 škol ze 4000 oslovených, přitom vyplývá, že podíl učitelů, kteří se zapojili do tvorby školních vzdělávacích programů, se významně liší podle velikosti školy.

Ve školách do 300 žáků se přibližně ve třech čtvrtinách případů zapojili všichni učitelé, zároveň se ale objevily i případy, kdy se do tvorby programů zapojila méně než polovina učitelů. Ve školách nad 300 žáků se všichni učitelé zapojili jen v 55 procentech případů. Při tvorbě programů školy podle průzkumu postrádaly finance na nákup vzdělávacích, konzultačních a servisních služeb. Podle vyjádření ministryně Kuchtové by se však situace měla zlepšit po zahájení čerpání prostředků z evropských fondů.

Největší školy (nad 700 žáků) také častěji uváděly, že postrádaly důkladné vysvětlení cílů reformy rodičům, přitom ne všichni učitelé se s reformou ztotožňují.

Někteří ji odmítají

Ve školách do 100 žáků se s cíli reformy ztotožnil významně menší podíl učitelů než u všech ostatních škol. Podíl učitelů ztotožněných s cíli reformy závisel i na kraji: nejmenší podíly uváděli ředitelé škol Ústeckého a Libereckého kraje, nejvyšší Pardubického a Zlínského kraje.

Školy do 100 žáků uváděly častěji než ostatní (v 19 procentech), že učební dokumenty upravily minimálně, dokonce se u těchto škol objevil i vyšší podíl odpovědí "učební dokumenty zůstaly nezměněny". S vyšším počtem žáků se zvyšovala i aktivita vlastního přístupu k učebním dokumentům. Většina škol přitom vnímá školní vzdělávací programy jako náročnou změnu, hodnotí ale jejich pozitivní přínos.