Hlavní obsah

Únos dvou českých dětí do emirátů řeší ministerstva

Právo, Lenka Hloušková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Do řešení únosu českých dětí Ellady (5) a Andrease (2) do Spojených arabských emirátů (SAE) vstoupila již dvě ministerstva i církev. Podle matky dětí ale zatím váhá Úřad pro mezinárodní ochranu dětí (ÚMPOD) v Brně, který by měl prvotně jednat. Případ řeší dvě ministerstva i pravoslavná církev

Článek

Monika Bednářová (28) viděla dceru a Andrease naposledy desátého srpna. Tehdy si je vyzvedl jejich kyperský otec Savvas Adnrea Lardis a odcestoval s nimi nezákonně z ČR. Vydat je odmítá.

Možnost, že by mohla Bednářová dceru a syna brzy obejmout, je mizivá. ČR totiž nemá uzavřené se SAE příslušné smlouvy o návratu unesených dětí.

Byrokratický proces

Do pokusu o dohodu s Lardisem se během 14 dní zapojila dvě ministerstva: práce a sociálních věcí (MPSV) a zahraničních věcí (MZV) i pravoslavná církev. "Požádali jsme ministerstvo zahraničních věcí, aby se čeští diplomaté pokusili apelovat na pana Lardise, aby respektoval rozhodnutí českého soudu o předběžném svěření dětí do péče matky. Vynutitelnost rozhodnutí je velmi obtížná," řekl Právu Daniel Hovorka z MPSV.

Za vydání dětí by měl nyní bojovat především ÚMPOD. Bednářová však tvrdí, že se tak neděje. Právnička zodpovědná za kauzu, Markéta Nováková, je už druhý týden na dovolené a nikdo z ÚMPOD není ochotný komentovat postup v jednání v SAE.

Hovorka pro Právo dále uvedl, že děti by se mohly vrátit také tehdy, kdyby Lardis s nimi vycestoval na Kypr, kde má rodinu. "Není vyloučeno, že by se tam časem chtěl podívat," nastínil Hovorka. Za jak dlouho a zda vůbec se podaří Elladu a Andrease vrátit matce, si netroufl odhadnout. Podle Bednářové Lardis žije v emirátech od roku 1991 a rozhodně je teď neopustí.

Matka nemá sama v emirátech šanci

Obvodní soud pro Prahu 3 začátkem května svěřil v předběžném opatření Elladu a Andrease do opatrovnictví matky. Otec je pak mohl vídat jednou za 14 dní od pátku do neděle.

I kdyby se rozhodla Bednářová zajet si do SAE pro děti s rozsudkem českého soudu v ruce, nemá šanci si je odvézt. "Slovo muže je tam slovo boha. Já tam nemám jako rozvádějící se žena šanci v boji o děti uspět," konstatovala Bednářová. Dceři a synovi alespoň denně telefonuje. Za 14 dní za hovory utratila kolem 30 tisíc korun. Naději na brzký návrat dětí matce nedává ani mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová: "Vzájemnost vymahatelnosti práva není dána ani ustálenou praxí, nemůžeme tedy očekávat, že by bylo možné vymoci rozsudek českých soudů."

Úspěch i kritika

Loni řešil ÚMPOD sedm případů, kdy byly české děti protiprávně přemístěné či zadržované v cizině: dva ve Velké Británii, dva na Slovensku, po jednom v Itálii, Rakousku a Kolumbii. Děti z Británie se vrátily do šesti měsíců, řízení v SR a v Itálii skončilo dohodou rodičů, návrh v Rakousku byl zamítnut a řízení v Kolumbii zatím neskončilo.

Jednání podle ÚMPOD komplikuje, když únosce žije v zemi, která nepodepsala Úmluvu o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí. K té se teď hlásí 80 států, SAE mezi nimi není.

Reklama

Výběr článků

Načítám