Ve straně se ale jeho myšlenka nesetkala s ohlasem a ostatní členové to vydávali za čistě Svobodův nápad, nikoliv za názor všech. Ještě větší nesouhlas vzbudil návrh v církvi, i když počítá s navrácením majetku.

Svoboda svůj návrh nepřímo nazval "změnou přístupu" uvnitř církve. Věřící by měli dobrovolně přispívat na platy duchovních a vnitřní život církve, ale přitom by stát nesl hlavní odpovědnost za udržení kulturního dědictví církve.

Stát by měl též vydat majetek, který před r. 1948 patřil církvi. Dále zdůraznil, že je to jeho osobní iniciativa jako křesťana. "Nejde - a nikdy jsem nechtěl, aby šlo - o politický postoj KDU-ČSL," upřesnil.

Podle Svobody by se na příspěvku od věřících mohlo vybrat ročně asi 600 miliónů korun. Stát nyní katolickou církev dotuje 720 milióny ročně.

Odpovědi Cyrila Svobody si můžete přečíst ZDE

Radar zárukou bezpečnosti

Ohledně aktuální otázky vybudování amerického radaru v ČR se přidal na stranu zastánců tohoto kroku s cílem zajistit bezpečnost naší země proti mezikontinentálním střelám. "Proti takovému nebezpečí je nutné vybudovat ochranný štít. Žádný jiný, než ten americký, neexistuje! Proto máme jednat o našem zapojení do tohoto systému, třeba i umístěním radaru," uvedl.

K pokusům srovnávat kauzu Čunek s případem odvolání bývalého premiéra Grosse za nevyjasněné financování objasňuje: "Nikdy jsem nesouhlasil s razancí postupu KDU-ČSL proti Stanislavu Grossovi a jsem však zastáncem toho, že problém předsedy strany si má každá strana řešit sama."

Čunek v čele strany reakcí na minulé Kalouskovo vedení

Na volbu Jiřího Čunka předsedou KDU-ČSL a jeho současné vedení strany reagoval tím, že jeho zvolení do čela strany bylo odpovědí na snahu tehdejšího předsedy M. Kalouska dohodnout se s ČSSD za podpory KSČM. "Snahou předsednictva strany je především naplňovat křesťansko-demokratickou politiku a zároveň neztratit voliče," poznamenal.

Svoboda patří v KDU-ČSL ke konzervativnějšímu křídlu a vždycky stál ve vnitrostranické opozici proti nynějšímu ministru financí Miroslavu Kalouskovi.

Vedl KDU-ČSL od roku 2001 do listopadu 2003. Právě tehdy nečekaně prohrál boj o křeslo předsedy právě s Kalouskem.

Ministrem zahraničí byl jmenován ve vládě Vladimíra Špidly v červenci 2002, ve funkci zůstal až do sněmovních voleb v roce 2006.

Když Kalousek po zpackaném povolebním jednání v roce 2006 z vedení strany odešel, Svoboda už do boje o předsednictví nešel a post připadl nové tváři ve vysoké politice - nově zvolenému senátoru Jiřímu Čunkovi.