Hlavní obsah

Starostové z Brd poprvé připustili radar, chtějí kompenzace

Právo, Novinky, Svatava Hernandezová, toh

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

SPÁLENÉ POŘIČÍ/PRAHA

S americkým radarem za zády se již zřejmě pomalu začínají smiřovat starostové několika obcí regionu Brdy. Požadují ale kompenzace, zaznělo z jejich úst na středečním jednání s vládním koordinátorem protiraketové obrany Tomášem Klvaňou ve Spáleném Pořičí. Téměř unisono zde požadavek zazněl od starostů devíti z 16 obcí pozvaných na schůzku.

Článek

"Žiju vedle plotu vojenského prostoru, který je v brdském vojenském újezdu od roku 1928. Nikdy se mě nikdo na nic neptal a nic mi nevysvětloval, byl to zakázaný prostor. Neptal se nikdo ani za první republiky, ani za komunistů a vlastně se ani dnes nikdo nezeptá, jestli mi to vadí nebo nevadí. Jen vždycky přijde někdo, kdo mi řekne, co smím a co ne. Nikoho ale nezajímá, zda jsem omezen a jak a taky, jestli by mi to třeba něčím nevykompenzoval," řekl místostarosta František Nerad ze Strašic.

"Když budeme mít americkou posádku za humny, zajímá nás, kudy povedou přístupové cesty k ní, kudy a jak povede transport radaru, jak bude a z čeho napájen energií, kde posádka bude brát vodu," přidávají se zcela konkrétně a věcně další starostové.

Kromě dobré informovanosti starostové vyjádřili také přání, aby se vláda postarala o rozvoj regionu. "Je to tady v blízkosti dálnice, bylo by třeba na ni napojit i tuto lokalitu," přidal se starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek.

Začíná se slibovat

Do diskuse se vložil i hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann: "Zpracováváme zásady územního rozvoje kraje, všechny vaše připomínky do něho také zapracujeme, ať už se to týká infrastruktury, dopravní obslužnosti atd. Každopádně jsme připraveni všem obcím s dobrými projekty vyjít vstříc. Samozřejmě prioritu budou mít ty, které mají zpracován územní plán. Pak bude věcí vlády, připravit také rozvojový program pro Brdy bez ohledu na to, zda tu bude radar stát nebo ne," uvedl. 

Jak řekl Klvaňa, požadavky starostů předloží vládě a budou také zapracovány do přípravného dokumentu pro usnesení vlády, která se sejde na jednání 5. září právě ve Spáleném Poříčí.

Středeční schůzka byla první, kde se jednalo velmi konkrétně a věcně, a je jednou z dalších akcí vládní informační kampaně k problematice radaru. "Politická jednání o radaru začnou v září a měla by být ukončena koncem letošního roku. Začátkem roku příštího půjde výsledný materiál již do parlamentu, který rozhodne, zda bude naše republika součástí protiraketové obrany," dodal Klvaňa.

Radikálové se nevzdávají

Schůzky se zúčastnili starostové či místostarostové z Nepomuka, Spáleného Poříčí, Hrádku, Strašic a další. Jen radikální odpůrci z Trokavce, Jinců a Příbrami zůstali stranou. Ti totiž chystají schůzku v pátek 24. srpna do Rožmitálu pod Třemšínem.

"Jedeme dál, dáváme prioritu dialogu. Účast přislíbili zástupci několika desítek obcí z Plzeňského i Středočeského kraje. Tedy ti, kteří s Tomášem Klvaňou jednat nechtějí. Tam určitě k žádnému zlomu nedojde, neboť se jedná o starosty, kteří radar v Brdech nechtějí," řekl Novinkám Jan Neoral, starosta Trokavce.

Na schůzku se ale chystají i starostové obcí, kteří s Klvaňou jednali. "Do Rožmitálu pojedeme a zúčastníme se jednání a chceme o problematice radaru diskutovat stejně věcně jako tady," uvedl starosta Strašic Jiří Hahner.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám