Invaze násilně přerušila reformní proces označovaný jako Pražské jaro 1968. Před budovou Českého rozhlasu se tehdy odehrály nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města. Od zahájení okupace do začátku října 1968 zabili cizí vojáci podle údajů Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu 72 lidí, těžce zranili 276 a lehce 422 osob.

Jako první ze zemí bývalé Varšavské smlouvy odsoudil přepadení Československa už v srpnu 1989 polský Senát a Sejm, což vyvolalo nevoli tehdejšího československého komunistického vedení.

Při informačním setkání vedoucích představitelů členských států Varšavské smlouvy v Moskvě 4. prosince 1989 prohlásili představitelé Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Polska a Sovětského svazu, že vstup vojsk jejich států do Československa v roce 1968 znamenal vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaného československého státu a musí být odsouzen.

Poslední sovětský voják opustil zemi v roce 1991.