Hlavní obsah

Změna v čele Sněmovny? ČSSD by chtěla Paroubka

– PRAHA

"Provizorní" předseda Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) stojí v čele dolní komory již rok. Do jedné z nejvyšších ústavních funkcí ho původně vynesla politická dohoda, která měla odblokovat povolební pat. Očekávalo se přitom, že jeho mandát bude jen dočasný. Poté, co ČSSD skončila definitivně v opozici, podle zvyklostí mělo křeslo připadnout jejímu lídrovi Jiřímu Paroubkovi.

Článek

Jenže po velmi tvrdých povolebních vyjednáváních plných osobních útoků se nejsilnější partaj v zemi ODS k převolbě šéfa Sněmovny moc neměla.

Socialisté přitom neskrývají, že by v čele Sněmovny raději viděli šéfa strany Jiřího Paroubka. Bez dohody s ODS toho ale nyní těžko dosáhnou.

"Bez ohledu na osobu předsedy Vlčka mě mrzí, že ODS dlouhodobě blokuje to, aby šéfem Sněmovny byl lídr opozice," řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek. Žádná jednání o výměně předsedy Sněmovny se podle něj v posledních měsících nevedou.

Také předseda poslanců ODS Petr Tluchoř v médiích nedávno potvrdil, že střídání Vlčka za Paroubka pro ODS nyní nepřichází v úvahu. Na druhé straně by zřejmě pro občanské demokraty bylo problematické snažit se do křesla předsedy Sněmovny prosadit někoho z vlastních řad.

Nevýrazný Vlček

A tak Vlček, kterého média často označují za nepříliš výrazného, zatím v čele Sněmovny stojí poměrně pevně. Vlček se stal předsedou Sněmovny loni 14. srpna. Jeho zvolení vyplynulo ze složitých politických dohod, jejichž součástí byl i slib, že odstoupí nejpozději ve chvíli, kdy by případně mohl vybírat premiéra. Vyjednávání o vládě ale nakonec do této fáze nedospělo, protože Topolánkův druhý kabinet získal s pomocí dvou tehdejších sociálních demokratů Miloše Melčáka a Michala Pohanky důvěru Sněmovny.

"Podmínky pro odstoupení prostě pominuly a já jsem se od začátku choval, jako bych byl plnohodnotný předseda Sněmovny," řekl Vlček. Zdůraznil, že ústava pojem "dočasný předseda" nezná. Pocit silného mandátu mu prý dává i to, že ho zvolilo 174 z 200 poslanců.

Spíše než na výrazná politická vystoupení či parlamentní diplomacii se Vlček během svého ročního působení v čele Sněmovny soustředil na organizační chod dolní komory. Za svůj úspěch považuje například to, že prosadil změnu pravidel pro používání sněmovních služebních aut. Sněmovní funkcionáři díky Vlčkovu návrhu získali zpět velkou část desetitisícových náhrad na dopravu, o něž přicházejí, pokud si vezmou služební automobil. Nově si ale musí sami platit benzín.

Sněmovna by se podle Vlčka měla také více otevřít občanům. Médiím ale chtěl přístup k poslancům spíše zkomplikovat. Navrhl totiž změnit pravidla pohybu novinářů v kuloárech dolní komory tak, aby se poslanci mohli při odchodu z jednacího sálu žurnalistům vyhnout. Opatření, ze kterého nakonec sešlo, mělo podle předsedy Sněmovny chránit soukromí poslanců, a nikoliv bránit kontaktu politiků s médii.

Před schůzí citáty

Kromě změn v pravidlech fungování Sněmovny Vlček zaujal také tím, jak řídí schůze. Jeho specialitou je, že jednací den zahajuje citátem. "Rošťáctví se jednou povede, ale nadlouho je lepší poctivost," radil například svým poslaneckým kolegům v lednu.

Při vedení schůze Vlček také často poslance rázně napomíná a snaží se udržet v sále přijatelnou míru hluku. "Ono se to stalo někdy až předmětem vtipů a zlomyslností, že je občas důraznější při řízení schůze a občas přerušuje jednání, ale i takové věci, kterých si pak veřejnost všímá v televizních záběrech, hrají svoji roli," komentoval Vlčkův styl řízení schůze Hašek.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám