"Ministr ve své žádosti doporučuje, aby stanovisko zohlednilo nejen vydávání majetku, který se dostal do dispozice státu po 25. únoru 1948, ale i majetek, který byl zkonfiskován před tímto datem," řekl Právu místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera.

Jak dodal, ministrova žádost byla předána civilnímu kolegiu a na základě jeho vyjádření pak bude rozhodnuto, zda bude o stanovisku rozhodovat jen toto kolegium, nebo společně soudci civilního a obchodního kolegia, nebo plénum celého Nejvyššího soudu.

"To stanovisko bude známo v horizontu několika měsíců, protože jde o mimořádně složitou odbornou otázku," uvedl Kučera. Kinský se totiž nepokusil získat majetek za zhruba 40 miliard korun v restitučním řízení, ale snaží se ho domoci až nyní pomocí 157 občanskoprávních žalob na určení vlastnictví. V pěti z nich již uspěl.

Rychetský se na Nejvyšší soud obrátil na základě rozhodnutí politických špiček napříč spektrem. Nejvyšší soud by měl rozhodnout právě o tom, zda je možné vydávat majetek nejen podle restitučních zákonů, ale i na základě žaloby podle občanského zákoníku.

U majetku zabaveného po únoru bude jasno dřív

Velký jedenáctičlenný senát civilního kolegia bude ale podle něj někdy koncem srpna řešit obdobnou otázku, tedy zda je možné vydávat zkonfiskovaný majetek i na základě určovací žaloby, a to v kauze, které se týká majetku zabaveného až po únoru 1948.

V tomto případě stěžovatelé promeškali lhůtu, ve které mohli o vydání zemědělské půdy požádat podle restitučního zákona, a proto se na soud obrátili s určovací žalobou podle občanského zákoníku.

"To dovolání se dostalo před senát, který v minulosti rozhodl, že tento postup je možný a majetek lze vydat, ale zřejmě se chce od svého předchozího rozhodnutí odchýlit, a proto věc předložil velkému senátu," vysvětlil Kučera. Zároveň zdůraznil, že postoj tohoto senátu byl ojedinělý a názor ostatních senátů NS v kauzách tohoto typu byl vždy opačný.

Rozhodnutí velkého senátu bude podle Kučery závazné pro uvedený konkrétní případ, zároveň ale bude sloužit i jako judikát, tedy doporučení pro nižší soudy, jak ve věcech tohoto typu rozhodovat.

Charakter doporučení pak bude mít i stanovisko k žádosti ministra Rychetského. "To stanovisko není pro soudy nižšího stupně právně závazné, ale autorita námi vydávaných stanovisek a vydaných rozhodnutí je veliká, i když ne stoprocentní," řekl Kučera. Podle jeho slov totiž nižší soudy vědí, že se jejich verdikty cestou řádných a mimořádných opravných prostředků nakonec dostanou k Nejvyššímu soudu, tedy k orgánu, který svůj názor na věc už vyslovil.