Prakticky na žádný ekonomický problém zatím neexistuje shodný názor či řešení, varují. Jedna strana blokuje druhou, neexistuje nejen analýza důvodů, jaké výdaje by se měly snižovat, aniž by to ohrozilo fungování ekonomiky či sociální smír, ale ani shoda na tom, jaké výdaje rozpočtu se mají škrtat, varuje ekonom Jan Švejnar.

Podle analytiků je ukázkovým případem pastelkovné. Původně výdaj, který byl vládní koalici trnem v oku jako ukázka špatného hospodaření, může nakonec reformu veřejných financí přežít. Další existence pastelkovného si totiž měli vynutit dva bývalí poslanci za ČSSD Michal Pohanka a Miloš Melčák, bez jejichž hlasů by vláda reformu ve Sněmovně neprosadila.

To potvrzuje fakt, že reforma nemá vlastně žádnou koncepci a prostě se zkouší, co projde, shodují se analytici.

Snížení daní ohrožuje sociální stát

Když má státní rozpočet stamiliardový deficit při pěti- či šestiprocentním růstu, kolik by deficit byl při růstu kolem procenta, ptá se prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. Na tuto otázku by si měli odpovědět politici všech politických stran a hlavně si říci, co s tím dělat, dodává. Bez společného úsilí a shody se nevyřeší ani otázka stárnutí obyvatel, ani zdravotní či penzijní reforma, potvrzuje Švejnar. Podle Švejnara je na místně zejména přestat teoreticky mluvit o potřebě důchodové reformy a začít ji skutečně  provádět.

Bitva o výši daní je ale klíčová, namítá exministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Když se nevratně sníží příjmy státní kasy, bez koncepce se sníží daně, je to první krok k tomu aby se nevratně zametlo se sociálním státem. Na řadu služeb, na které jsou občané zvyklí, prostě nebudou peníze. To ale sociální demokraté nechtějí připustit, dodává.

Audit - chybí zájem

Ze státního rozpočtu spoustu věcí financujeme zásadně neúčelově, s absencí jasných výběrových řízení, upozorňuje analytik Aleš Michl z Raiffeisenbank. Nákupy zboží a služeb státní sféry včetně mezd jejích zaměstnanců spolknou 17 procent rozpočtových výdajů (kolem 250 miliard). Letos i loni tato položka vzrostla zhruba o šest procent. Podle NKÚ stavíme například dálnice dráže než Němci. Proč tedy jaksi ze zásady odmítáme audity výdajů? Proč se o nich v souvislosti s reformou veřejných výdajů vůbec nemluví a nikdo se na nich neshodne?

Další cestou k úsporám  by bylo zmrazení různých dotací (celkem 280 miliard z rozpočtu), zejména průmyslu a dalším institucím. Loni tato položka stoupla o 13 procent, letos o devět, což je nepřípustná dynamika. Potvrzuje se, že naše hospodářské systémy si chorobně zvykly na to, že každý rok dostanou automaticky ze státní kasy miliardy navíc, aniž po nich někdo výměnou chce lepší výsledky nebo úspory, dodává Michl.

Stejně tak debata o zdravotnickém systému se mění pouze v nesmiřitelnou bitvu o výši poplatků, která stravuje prakticky veškerou energii debat o zdravotnictví, říká Michl. Částka 188 miliard, respektive 13 procent výdajů ze státního rozpočtu zdravotním pojišťovnám zatím hodně politiků i expertů z klidu nevyvádí. Povede další nalití peněz do zdravotnického systému automaticky ke zlepšení zdravotní péče?

Sociální dávky letos představují pro státní rozpočet výdaj kolem 160 miliard korun, uvádí Michl. Letos se oproti loňsku tyto výdaje zvýšily o 17 procent. Pokud bychom tento růst zopakovali i příští rok, bude rozpočet chudší o 27 miliard. Pokud by růst sociálních výdajů kopíroval jen inflaci, výdaje by vzrostly pouze o 4,7 miliardy korun.

Klíčový rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny začne reformu a návrhy na její změny  projednávat tento týden, všichni poslanci pak na schůzi  Sněmovny, která začíná 14. srpna.

Reforma rozděluje společnost i politické strany
ODS
část ODS podporuje vládní verzi reformy veřejných financí, skupina poslanců kolem Vlastimila Tlustého chce prosadit výraznější snížení daní a bez razantní změny odmítá reformu podpořit.
KDU-ČSL
část lidoveckých poslanců podporuje vládní verzi reformy, část kritizuje snahy o razantnější snížení daní, o které usiluje skupina kolem poslance Vlastimila Tlustého. Poslanec Ludvík Hovorka chce zrušit poplatky ve zdravotnictví pro lidi do 18 let a zpochybňuje poplatky u lékaře obecně.
Strana zelených
podporuje vládní verzi reformy veřejných financí, na jejímž znění se podílela
ČSSD
reformní návrhy ve Sněmovně nepodpoří.
KSČM
reformní návrhy ve Sněmovně nepodpoří.
Odbory
Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR chtějí reformu zastavit nebo zásadně změnit.
Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu
chtějí, aby byla reforma přijata, i když by měla být razantnější.
Česká lékařská komora
ČLK odmítá reformu ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS).
Obce
starostové obcí se obávají, že reforma připraví obce o zhruba devět miliard korun příjmů