Klvaňa uvedl, že sází hlavně na objektivní vládní kampaň podpořenou racionálními argumenty. Věří, že lidé nakonec budou nahlížet na tuto problematiku bez předsudků a dají svoji důvěru vládě.

"Žádná kouzelná hůlka, která by tento problém vyřešila, neexistuje. Velkou část lidí v regionu je téměř nemožné oslovit solidními informacemi a racionálními argumenty. Ale já jsem to ještě nevzdal. Někteří lidé žádají kompenzace, ale já si dost dobře nedovedu představit za co, protože radar by nijak nezhoršil jejich život," řekl Klvaňa.

Teroristé mají na co útočit už teď, myslí si Klvaňa

Pokud se týče možného zvýšení míry nebezpečí teroristického útoku po instalaci radaru, Klvaňa k němu řekl, že v ČR již funguje několik potenciálních cílů. Mezi nimi uvedl například páteřní radar NATO, který je umístěn 50 metrů od frekventované silnice, a budovu Generálního štábu v blízkosti obytných domů v pražských Dejvicích.

"Jakékoliv vojenské zařízení je během války vždy cílem útoku. V případě vojenského konfliktu by byla přijata mimořádná opatření k obraně těchto strategických objektů," podotkl.

Odpovědi Tomáše Klvani si můžete přečíst ZDE

"Vláda ví o radaru víc než většina občanů"

K prohlášení prezidenta Klause o respektování nechuti většiny občanů k umístění radaru Klvaňa řekl, že názor většiny respektuje, avšak to neznamená, že s ním souhlasí.

"Vláda má o této věci daleko komplexnější přehled a mnohem více informací a znalostí než většina občanů. To však neznamená, že nemáme povinnost tuto problematiku co nejsrozumitelněji vysvětlit," řekl.

Klvaňa neuvedl podmínky pro odstoupení od smlouvy

Přesto dvě důležité otázky týkající se budoucnosti radaru Klvaňa nebyl schopen jasně zodpovědět. První se týká podmínek, za jakých je možné, aby ČR odstoupila od smlouvy na instalaci radaru, popřípadě ji vypovědět a následně zařízení demontovat.

"Omlouvám se, ale nemohu tyto podrobnosti zveřejňovat. Zhoršilo by to naši vyjednávací pozici. Podle Ústavy má demokraticky zvolený parlament a vláda povinnost zvyšovat bezpečnost této země a z jakéhokoliv dalšího takového rozhodnutí se budou zodpovídat při příštích volbách," poznamenal.

Druhou nejasností je, pod kterou jurisdikci, českou či americkou, bude spadat trestní odpovědnost personálu obsluhujícího radar.

"Na území stanice by platily české zákony a česká ústava a ono území zůstane i nadále pochopitelně české. Princip takzvané exteritoriality mohu vyloučit. Kdo a jak bude trestat vojáky a podle jakého řádu a v jakých případech, o tom se teprve povede vyjednávání. Jde však především o to, aby takový případný viník byl vždy potrestán," dodal.