Ministerstvo k tomu podle Součkové připraví seznam všech nemocnic, spolu s hejtmany audity a analýzy lůžkového fondu, stavu zaměstnanců a podílu mezd na deficitu. Diskutovat o odkupu pohledávek se bude až poté, co tyto audity přijmou krajská zastupitelstva a společnou dohodou s pojišťovnami se dospěje k racionální síti lůžkových zařízení.

Pomoc s dluhy je totiž podmíněna redukcí lůžek a personálu, potvrdila. Seznam lůžkových zařízení bude podle Součkové doplněn o zaniklé státní podniky, které zůstaly dlužny zdravotním pojišťovnám, protože i ty je potřeba stejným způsobem řešit. Ministryně ale odmítla odhadnout, o jakou částku půjde.

Pomoc jen pro příspěvkové nemocnice

Součková předpokládá, že o zdravotních plánech nemocnic rozhodnou krajští zastupitelé do dvou měsíců. Podotkla, že se tak už někde stalo. Vláda by pak podle ní mohla do konce září oddlužování nemocnic ukončit.

Se státní pomocí ale nemohou počítat nemocnice, jež by kraje přeměnily v akciové společnosti. Součková na dotaz ČTK, zda se bude dnešní rozhodnutí kabinetu týkat i jich, odpověděla, že vláda pomůže nemocnicím, které byly na kraje převedeny a jsou příspěvkovými organizacemi.

Nemocnice dluží miliardy

Kraje předběžně odhadovaly dluh nemocnic na šest miliard. Z výsledků hospodaření za rok 2002 podle Součkové vyplynulo, že nemocnice jsou zatíženy závazky 4,2 miliardy, po lhůtě splatnosti 2,8 miliardy. Zároveň mají pohledávky 2,9 miliardy, po splatnosti 970 miliónů. Rozdíl mezi pohledávkami a závazky je 1,3 miliardy.

Problémy zadlužených nemocnic přetrvávají řadu let, jen částečně se na tom podle Součkové podílí rozhodnutí ministerstva o růstu platových tarifů. Nemocnice podle ní samy zvyšovaly i osobní příplatky a odměny. Oproti roku 1999 stouply v roce 2002 vyplacené tarify o 34,9 procenta, osobní příplatky a odměny o 61,6 procenta.

Lékařům ve státních nemocnicích stouply platové tarify o 39 procent a příplatky o 100 procent. Za tři roky bylo vyplaceno 10,6 miliard, z toho 5,3 miliardy jsou tarify.

Hejtmani nadšení nejsou

Stát by měl zaplatit celý dluh bývalých okresních nemocnic z doby, kdy je řídil, a neklást podmínky, že zařízení omezí počty akutních lůžek i zaměstnanců. Reagovali v anketě ČTK hejtmani na dnešní rozhodnutí kabinetu.

"Snahu vítáme, i když jsme očekávali, že stát přizná dluhy v celé výši. Důležité je, aby oddlužení bylo co nejrychlejší," řekl mluvčí Středočeského kraje Martin Krafl. "Odkup poloviny pohledávek je pouze poloviční záplata," řekl vedoucí odboru zdravotnictví zlínského krajského úřadu Jaroslav Lux.

Liberecký hejtman Pavel Pavlík (ODS) považuje odkup půlky dluhu za plácnutí do vody. "Nemocnicím i kraji to sice dovolí se nadýchnout, dlouhodobé problémy zadlužení to neřeší," řekl.

Také náměstka jihomoravského hejtmana Lubomíra Šmída (KDU- ČSL) rozhodnutí kabinetu nenadchlo. Za uspokojivé by považoval oddlužení alespoň ve výši 99 procent. Členka rady kraje Vysočina Martina Matějková (ODS) označila krok ministryně za mediální tah. "Cílem je zakrýt podstatu věci a ministerstvo prezentovat jako zachránce kritické situace," řekla.

Naproti tomu zástupce jihočeského hejtmana pro zdravotnictví a sociální věci Vladimír Pavelka považuje způsob oddlužení za reálný, ministryně o něm s hejtmany jednala. "Věřitelé čekají na krok státu a žijí v naději, že dostanou majetek zpět," řekl.

Sveze se i VZP?

Odkup dluhů by se mohl týkat i Všeobecné zdravotním pojišťovny, které podniky dluží asi 17 miliard korun na zdravotním pojištění. Právě VZP by to hodně pomohlo, protože se v poslední době dostává do finanční tísně a platí lékařům za zdravotní péči se značným zpožděním. Tím je ovšem vystavuje riziku zadlužení a zkrachování.

Lékaři proti tomu protestují a žádají, aby VZP platila včas. Původně lékařské komora chtěla navrhnout i uvalení nucené zprávy na tuto zdravotní pojišťovnou, ale po schůzce u ministryně od toho ustoupila. Právě tam bylo slíbeno, že Konsolidační agentura část dluhů od podniků, které VZP dluží by mohla odkoupit.