Zvlněná studená fronta, která nás ale v úterý zasáhne, přinese ochlazení. Jen na Moravě by ještě mělo být až 32 stupňů.

Meteorologové očekávají, že zejména v oblasti fronty se mohou vytvářet intenzivní bouřky, lokálně doprovázené silným větrem s nárazy kolem 25 m/s (90 km/h), krupobitím a přívalovými srážkami, které můžou způsobit lokální zatopení.

Teplo je i okolo nás. Nejtepleji je na jihu a jihovýchodě Španělska, kde se teploty blíží k 39 st.C. Velmi teplá je i voda ve Středozemním moři, nejčastěji kolem 27 st.C, u Kypru však dosahuje až k neuvěřitelným 30 st.C. Více o počasí v zahraničí zde.

"Máme léto. A k létu patří vedra i nad třicet stupňů. Ta tu byla dřív a zažili je i naši předkové, a budou tu i v budoucnu. Nemyslím si, že tato vedra jsou důkazem klimatické změny," uvedl klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu ČR Jan Pretel. Naopak dlouhotrvající sucho, na které si stěžují zejména zahrádkáři a zemědělci, už může změnu klimatu naznačovat.

"Tady už si myslím, že náznak změny klimatu skutečně je. Únor a březen byly srážkově deficitní, duben a květen normální, červen a červenec opět deficitní, a to silně. To čím procházíme v počasí je důsledek jak přirozeného vývoje, tak činnosti člověka. Nelze je oddělovat od sebe," řekl Pretel.

Jak má být

Do 31. 7. by mělo být polojasno, občas srážky, noční teploty 18 až 12, odpolední 25 až 31 stupňů, postupně 22 až 28 stupně Celsia.

Od 1. do 10. srpna se očekává polojasno, místy srážky, postupně oblačno a srážky jen občas. Nejnižší noční teploty 16 až 10, odpolední 21 až 27 stupně.

Sucho připomíná sedmačtyřicátý rok

Tropická vedra a dlouhodobý dešťový deficit se staly metlou, která ničí pole i zahrady prakticky po celé republice. Někteří z vesnických pamětníků při pohledu na tvrdou a rozpukanou půdu vzpomínají na katastrofická sucha v roce 1947.

"Něco takového snad nepamatuju, takové sucho znám z doslechu od svých rodičů o sedmačtyřicátém roce. Naše dnešní zahrádky, to je k pláči," říká Josef Rambousek z Brna, jehož zahrádka leží na katastru Brna-Bosonoh. "Ze začátku jsem vozil, jako někteří další sousedi, vodu v plastových nádobách, ale vzdal jsem to. Před týdnem zbyl z květin suchopár, zeleninu jsem odepsal, od té doby jsem tam raději nebyl," řekl téměř plačky statný chlap.

Na zahradě jako v poušti

"U nás je zem proschlá místy do 30 centimetrů hloubky," posteskl si Vladimír Pěnčík z třebíčského zahrádkářského svazu. Jak upozornil, v posledních dnech zahrádkáři zaznamenávají zvýšený výskyt mšic, zejména na košťálovinách - tito škůdci se však nevyhýbají ani plevelům. Sucho ale škodí i stromům a drobnému ovoci, např. rybízu, kterému vysychají plody. "Například okurky nemají v těchto dnech bez intenzivního zalévání téměř šanci přežít," uvedl zahrádkář.

"Před rokem nám povodeň zničila vše, co na zahrádce rostlo, teď naopak hladina Labe klesla tak, že mi čerpadlo vodu na zalévání už nevytlačí. Asi přijdu o úrodu rajčat, cibule i okurek, protože mám velké plochy a pitnou vodou je zalévat nemohu," svěřil se Právu 43letý majitel domku ve Svádově na Ústecku.

Zoufají si i farmáři

Podle farmářů sucha zdecimují značnou část letošní úrody "Máme problémy v rostlinné i živočišné výrobě. Dobytek nemáme už kde pást, protože otava vůbec neroste, špatná je také řepka. Myslím, že úroda se už nedá zachránit, protože deficit vláhy je už od jara. Hlavně aby teď nepřišly místo dešťů kroupy, to by bylo všechno navíc vymlácené," postěžovala si Marie Honzejková z družstva Reagro, které hospodaří na Českodubsku.

Úrodu jarních ječmenů až o 25 procent nižší proti normálu očekává letos předseda Agrodružstva Postoupky na Kroměřížsku Jan Hašek. "Nynější horko a sucho již ječmenům neublíží, nejhorší pro nás byl nedostatek vláhy a vysoké teploty již v červnu," uvedl Hašek.

Zemědělci na Kroměřížsku již definitivně zlomili hůl nad úrodou ozimé pšenice a řepky, které naopak až z 90 procent vymrzly. Sucho nyní trápí cukrovku a i u ní se to promítne do výnosů. "Ve velkovýrobě nepřipadá její zavlažování či nějaké kropení v úvahu, nikdo by to nezaplatil. Navíc v našich podmínkách nejsou vybudována zavlažovací zařízení. Nejsou ani dostatečné zdroje," dodal Jan Hašek.

"Horka a sucha poškozují hlavně jarní ječmen a oves. Obilí je vysušené a menší," uvedl předseda Zemědělského obchodního družstva v Němčicích na Prachaticku František Žáček.

"Nám momentálně horko vyhovuje. Deště posledních dnů, které naši oblast postihly, místy napadlo až 50 milimetrů srážek, nás totiž ve žních hodně přibrzdily. Obilí je mokré a vysychá jen pomalu. Přivítali bychom, kdyby vedra vydržela delší dobu. Jen tak se dostaneme do toho správného žňového tempa," řekl Právu dispečer Zemědělského družstva Unčovice (okres Olomouc) Drahomír Ohera.