Za hlavní důvod svého odchodu Krejčík považuje aktivity rozvědky týkající se hospodaření armády. Podle něho se vedení ministerstva nechtělo situací zabývat. Řekl, že se současnou ministryní obrany Vlastou Parkanovou se setkal jen třikrát: "A abych pravdu řekl, neměl jsem pocit, že by někdo chtěl naslouchat tomu, co vojenské zpravodajství v této oblasti dosáhlo."

Krejčík si myslí, že jeho odchod by mohl některé kauzy ohrozit. Někteří lidé z ministerstva by podle něho mohli určité informace zamést pod koberec nebo ovlivnit jejich vyšetřování. Jeden z podezřelých lidí tak například dostal informaci o tom, že se o něho rozvědka zajímá.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová nechtěla Krejčíkovy informace komentovat. Mluvčí úřadu Andrej Čírtek ČTK řekl, že pokud bývalý šéf rozvědky má jakékoli informace o korupci na ministerstvu, ať je zveřejní. "My to vítáme a přejeme si to. Je nám ale líto, že tak neučinil, dokud byl ve funkci," dodal.

Armáda se v minulosti stala několikrát terčem kritiky za podezřelé zakázky v miliónových hodnotách. Podle bývalého šéfa se rozvědce podařilo infiltrovat skupiny podezřelé z korupce. Informace o tom, že mohly úplatky směřovat do politických stran, ale nemá a ani neměl.

Tlaky z dalších stran

Podle Krejčíka k jeho odchodu z místa mohli přispět i někteří bývalí pracovníci rozvědky, protože když se před lety slučovaly dvě vojenské zpravodajské služby v jednu, vyžádala si integrace personální změny.

V pozadí mohli stát údajně také lidé spojení s minulým režimem. Krejčík totiž řekl, že jedním z důvodů odchodu mohlo být to, že se dosud nepodařilo zcela se vypořádat s minulostí a určité dozvuky toho se projevují i nyní.

Rozvědka nedávno zveřejnila informace z dokumentů, které měly být skartovány. Obsahovaly údaje o lidech, kteří byli vedeni jako spolupracovníci v seznamech StB.

Krejčík odešel z funkce sám koncem května. [celá zpráva] Nyní je na úřadu práce, ale přijal nabídku sociální demokracie, aby se stal členem její bezpečnostní komise.