Domnívá se, že v čele státu by měl stát někdo mladší, než je třeba on, Klaus nebo expremiér Miloš Zeman. "My všichni jsme nějak zdeformovaní tím, že jsme dospělý věk prožívali už v komunismu," uvedl. S touto generací jsou navíc podle něj spojeny neustálé dohady o tom, kdo byl za totality víc perzekvovaný a "kdo naopak moc kolaboroval", a tyto diskuse pak zabírají příliš velkou část veřejné rozpravy. Uvítal by proto někoho z mladší generace.

"Samozřejmě, kdyby to byla dáma, bylo by to bezvadné," zopakoval v ČT svůj dlouhodobý názor, že České republice by prospělo, kdyby v jejím čele stála žena. Lidovci, zelení a sociální demokraté by se podle Havla měli co nejrychleji shodnout na společném kandidátovi. "Jedině takový má šanci," míní. Nevyloučil, že by některého kandidáta mohl i veřejně podpořit. Zatím je ale podle něj předčasné o tom hovořit.

ODS pro Klause

Prezident Václav Klaus v únoru oznámil, že se bude počátkem příštího roku znovu ucházet o zvolení, ODS mu již slíbila podporu. Sociální demokraté uvedli, že jsou připraveni hledat s ostatními stranami člověka, který by mohl Klause porazit. ČSSD, lidovci, zelení ani komunisté ale zatím nikoho oficiálně nepředstavili. Hlavu státu bude asi znovu volit parlament.

ODS má přitom ve dvousetčlenné sněmovně 81 mandátů a v jednaosmdesátičlenném Senátu dokonce nadpoloviční většinu, 41 senátorů. Klausův protikandidát by tedy potřeboval hlasy poslanců ostatních stran. Současný prezident je považován za favorita volby. V roce 2003 se Klaus na Hrad dostal i kvůli nejednotnosti ČSSD. Část sociálních demokratů tehdy nepodpořila v první volbě Jaroslava Bureše a ve druhé Miloše Zemana, a to přesto, že drtivá většina zákonodárců ČSSD podepsala jejich nominaci.

Expremiér Zeman to dodnes považuje za zradu. Sociální demokracie pak za nepovedenou prezidentskou volbu platila dlouhodobými vnitrostranickými spory. Zeman nakonec z ČSSD vystoupil.