Jak známo, sociální stát se vyvinul v době divokého kapitalismu právě jako nástroj pro zmírňování nejistoty, jako forma pojištění před hromadícími se sociálními riziky. Žádné jiné opodstatnění nikdy neměl a dodnes nemá. Jestliže chce Špidla s jeho pomocí naopak otevírat sociálním rizikům prostor, je to trochu drahý a hodně zlomyslný špás. Žádnou instituci nemůžeme přece rozvíjet tím, že popřeme její poslání, kvůli kterému vznikla.

Předseda ČSSD chtěl možná jen říci, že pomocí sociálního státu bude od nynějška lidem rizika vhodně dávkovat, aby si na ně pozvolna přivykali a otužovali se. V tom případě bude ovšem sociální stát v režii ČSSD sloužit jen k testování toho, kolik lidé ještě unesou. Při jeho postupném utlumování občané možná vydrží v konečné fázi větší zátěž, než pokud by byli vhozeni do studených a kalných vod divokého trhu najednou. Není to sice nic jiného než forma pokusů dělaných přímo na lidech, ale budiž. Je jen třeba stanovit nějaký práh otužování. Bez něho totiž ani nepostřehneme hranici mezi stranou sociálně demokratickou a stranou asociálně demokratickou.

Špidlův výrok je ovšem pozoruhodný ještě v jednom ohledu. Je významný tím, co v něm bylo zatajeno. Celou pravdou totiž je, že sociální stát vznikl jako forma pojištění nikoli pro všechny, nýbrž pouze pro ty, které nepojišťovalo jejich bohatství. Majetní nikdy nepotřebovali sociální stát, docela spolehlivě je před riziky chránily jejich peníze. Sociální stát měl sloužit těm hůře disponovaným a bezbrannějším k tomu, aby byli před sociálními riziky a rostoucí nejistotou ochráněni alespoň zčásti tak dobře, jako byli bohatí vždy chráněni svými majetky.

Na této logice se ani počátkem 21. století pranic nezměnilo, její aktuálnost spíše vzrůstá. Vladimír Špidla tedy měl říci lidem celou pravdu. Bude otužovat pouze ty chudé, nemajetné, málo vlivné. Jen oni budou nuceni podstupovat větší riziko, byť se o tom ve volebním programu sociální demokracie nikde ani slovo nedočetli. Předseda strany jim to prozrazuje pro jistotu teprve rok po volbách a raději z ciziny. Říci jim to na rovinu dopředu, to by bylo až příliš vysoké riziko.

Vladimír Špidla zdůvodňuje svoji zásadní reformulaci úlohy sociálního státu mimo jiné tím, že společnost stárne. Zřejmě začala česká společnost stárnout a šedivět až po volbách a bývalý ministr sociálních věcí si tohoto trendu během čtyř let ve funkci nepovšiml, takže ho do volebního programu ani při nejlepší vůli nemohl začlenit.

Budeme tedy sociální stát modernizovat a je trochu podezřelé, že nejmodernější jsou dneska právě Litevci a Slováci. Jak se jim podařilo překonat slepou uličku západního sociálního státu a vyvinout hned jeho nejmodernější verzi? Není to tím, že na nic jiného neměli peníze? Ale to by znamenalo, že Vladimír Špidla dělá z prachobyčejné nouze výjimečnou ctnost. Ani to přece v programu neměl.

Myšlenka Vladimíra Špidly o sociálním státu jako o instituci, která bude otevírat stále větší prostor sociálním rizikům, je politicky sebevražedná. My už totiž u nás jednu takovou prudce zmodernizovanou sociální demokracii ve skutečnosti máme. Jmenuje se Občanská demokratická strana.

(Autor je sociolog)

PRÁVO 19. července