Praktický význam však bude nulový - ústavní činitelé se marod "neházejí". Protože neuzavírají pracovní poměr, prostě se omluví a vyleží se doma, aniž by se hlásili na nemocenskou.

Před dvanácti lety si zákonodárci schválili zákon, podle kterého mohli marodit za plný plat půl roku. Později z tohoto privilegia pod tlakem veřejné kritiky museli ustoupit a zkrátili si tuto lhůtu na měsíc. Nová úprava nemocenské ústavních činitelů, která má však začít platit až od roku 2009 zároveň se zákonem o nemocenské, má snahu je přiblížit normálním lidem.

První tři dny se má totiž nejen běžných pojištěnců, ale i politiků týkat tzv. karenční lhůta, po kterou nedostanou ani korunu. To je na dva roky ale jediné, v čem se lidem mají přiblížit. Po třech dnech marodění zadarmo totiž ještě dva roky budou politici mít nárok na plný plat po dobu 27 dnů. Až od ledna 2009 by se měli stát rovnějšími a dostávali by po čtrnáct dnů 60 procent z platu, což je zhruba obdobný poměr, jaký mají mít ostatní občané.

Vzepřou se soudci?

V koalici se žádný protest nečeká a nikdo zatím tuto malou část reformního balíku nezpochybnil. To Právu potvrdil vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).

"Nikdo to nenapadá. Očekávám ale ústavní žalobu od soudců," řekl v narážce na fakt, že v minulosti jediní soudci opakovaně protestovali proti jakémukoli zásahu do svých výsad daných zákony s poukazem na svou nezávislost. U Ústavního soudu byli několikrát úspěšní.

Opozice s návrhem na úpravu nemocenské nemá žádný problém. Jedním dechem ale její zástupci dodávají, že jde ze strany koalice o populistickou změnu, která je má dostat do pasti.

"To je takový populismus, který jim teď umožní říkat, že opozice je proti tomu, aby se snížila nemocenská. My jsme postaveni před volbu ano-ne vůči celé reformě a tu my podpořit jako celek nemůžeme," řekl Právu místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM).

Stejný názor mají i soc. dem., kteří by podle šéfa Sněmovny Miloslava Vlčka s úpravou zákona žádné problémy neměli. "Podpořit to ale nemůžeme, protože koalice tvrdošíjně trvá na tom, že musí jít všechno dohromady. Je to 56 zákonů a pokud to půjde vcelku, pak pro to ruku nezvedneme. Pokud by to šlo zvlášť, pak je tu prostor na podporu jednotlivých dílčích kroků," řekl Vlček Právu.

Absence bez kontroly

Otázkou však zůstává, zda právě tato změna bude vůbec nějakým přínosem pro státní finance. Kdo nezná parlamentní praxi, mohl by se totiž domnívat, že nejzdravější pracovní prostředí v této zemi je právě ve Sněmovní ulici, kde jsou paláce dolní komory, či ve Valdštejnském paláci, kde sídlí Senát.

Tady prakticky není nemocných, nebo alespoň se téměř nikdo o nemocenské dávky neuchází. Proč také, když pracovní nasazení členů zákonodárných sborů, jejich aktivní účast na jednáních a dokonce ani důvod nepřítomnosti nikdo nekontroluje. A tak ačkoli zákon o platu ústavních činitelů připouští docela tvrdý finanční postih, nikdy se o trestu za absence nikdo ani nezmínil. Natož aby absentér, který se bez omluvy nezúčastnil čtyř jednacích dnů komory, přišel o plat, který je u řadového poslance 61 400 hrubého, a o náhrady, které dosahují až nezdaněných 34 tisíc korun.

Cudně se už 12 let zapomíná na to nejpodstatnější: poslanci si musí určit toho, kdo bude o trestu rozhodovat. Od roku 1995, kdy byl schválen zákon o platu ústavních činitelů, se o to ale raději nikdo nepokusi