"Represe vůči obyvatelům Ležáků byla tak brutální proto, že v lomu vedle obce byla umístěna vysílačka, která aktivně sloužila členům odboje. Samozřejmě to stálo život mnoho nevinných lidí, " řekl Novinkám historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

Děti z obce byly poslány do vyhlazovacího tábora v polském Chelmnu. Ležácký masakr přežily jen sestry Šťulíkovy. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku.

Dnes se obě zúčastnily vzpomínkového aktu.Jarmila Šťulíková-Doležalová představila vlastním nákladem vydanou knihu Křižovatky času. Za pomoci své rodiny zmapovala historii Ležáků od první zmínky o obci po současnost. Jsou v ní i fotografie jejího otce, matky a sousedů z osady, která zmizela.

Řečníci se v projevech shodli, že je stále nutné si připomínat hrdinství obyvatel Ležáků. Podle přítomného místopředsedy Senátu Petra Pitharta má stát vůči Ležákům stále dluh. Připomněl, že například původně plánovaná kaple se vůbec nepostavila a kříž na kopci nad osadou není pro vzrostlé stromy vůbec vidět.

Na shromáždění pak Pithart vyzval k založení státní příspěvkové organizace Památník Ležáky, která by byla na stejné úrovni jako v roce 2000 založený Památník Lidice. Zatím ležácký památník, který by na svoji kvalitní údržbu podle Pitharta potřeboval několik miliónů korun, udržuje ze svého rozpočtu obec Miřetice.