"Jsem pro maximální rozvoj vztahů, ale musím trochu protestovat proti slůvku Versöhnung (usmíření, smíření), protože mi připadá nadsazené. Jsem asi tak desetkrát ročně v Rakousku a nesetkal jsem se s nikým, s kým bych nebyl smířen nebo on se mnou...

To neznamená, že bych se vyhýbal symbolickým gestům nebo krokům, které by naše vztahy mohly posunout na vyšší úroveň," prohlásil Klaus v odpovědi na otázku rakouské televize ORF. Oba pak pochválili přátelské vztahy, které dovolují "hovořit i o problémech, na něž nemají obě strany shodný názor".

Klestil na dotaz ČT k dekretům ocenil letošní prohlášení Klause a premiéra Vladimíra Špidly "k událostem po válce" jako "kroky ve správném směru" a zdůraznil, že oba prezidenti chtějí "vést dialog o všech otázkách".

Hostitel při tom kriticky podotkl, že "pojem Benešovy dekrety po celé jednání vůbec nepadl a užila ho nyní až Česká televize". Dodal, že s Klestilem mají schopnost podívat se na minulost, "ale to je jen jedno z témat". Pokud jde o další gesto vůči Rakousku je Klaus pro sondování postojů, ale nějakou iniciativu v tomto směru neplánuje.

O Temelínu vyhýbavě

Rakouský host vyzvedl melcký proces, který na přání Vídně stanovil některá opatření k zajištění bezpečnosti v atomové elektrárně Temelín. Vyhnul se však přímé odpovědi na otázku Práva, zda spokojenost s tímto procesem znamená, že atom už není žhavým tématem pro rakouskou veřejnost.

"Mohu jen reprodukovat stanovisko vlády a příslušných ministrů, kteří jsou s procesem spokojeni," řekl a Klaus k tomu podotkl, že "nemáme důvod tlačit rakouskou veřejnost k nějaké změně".

Již v předvečer návštěvy se ve Vídni spekulovalo o Klestilově zdraví i o lékařských prohlídkách hlavy státu v poslední době. Vyvozovala se z toho poměrně krátká doba pobytu - od půl jedenácté do třetí odpoledne - v Praze.

Klestil však na to podle rakouských kruhů reagoval již v letadle do Prahy, když prohlásil, že je v pořádku a že má na to i papír. Ostatně při vojenské přehlídce na Hradě ani při tiskové konferenci se nezdálo, že by měl potíže.