Hlavní obsah

Motejl: Vystěhování Romů ze Vsetína byla chyba

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BRNO

Podle ombudsmana Otakara Motejla Vsetín pochybil, když v roce 2006 vystěhoval romské rodiny z centra města. Dům, kde bydleli, se měl bourat. Část Romů město vystěhovalo na Jesenicko. Tehdejší starosta Vsetína a nynější vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL) a vsetínská radnice kritiku odmítají.

Článek

Ombudsman se zabýval právě okolnostmi demolice domu. Zpovídal také vystěhované obyvatele, jak jsou spokojeni se současným bydlením.

Neplatiči byli přestěhováni ze zchátralého pavlačového domu z centra do kontejnerových domů na okraji města. Část rodin pak radnice vystěhovala do Vidnavy, Vlčic a Staré Červené Vody na Jesenicku, kde jim přes realitní kancelář koupila rozpadající se domy. Ty budou Romové splácet 20 let.

"Šetření v případu vystěhování romských obyvatel z pavlačového domu na ulici Smetanova ve Vsetíně byla uzavřena s konstatováním pochybení Městského úřadu Vsetín," uvedl Motejl. Z jeho závěrečné zprávy vyplývá, že pochybení, jichž se úředníci dopustili, je celá řada.

V první řadě postupoval chybně vsetínský stavební úřad, a to nikoli tím, že vydal povolení k demolici zchátralého pavlačového domu ve Smetanově ulici, ale že dopustil, aby se z něj taková ruina stala. Z ombudsmanova šetření vyplývá, že radnice po dobu delší než deset let neplnila povinnosti stanovené stavebním zákonem a neudržovala objekt v dobrém stavu. Stavební úřad jí přitom tuto povinnost nepřipomněl. Naopak na žádost města vydal povolení k používání nebytových prostor v pavlačovém domě jako bytů.

Pokud byl důvodem pro vystěhování lidí z pavlačového domu nevyhovující stav budovy a obava o jejich zdraví, problém prý nebyl vyřešen. "Stav domů, do nichž se rodiny přestěhovaly, odpovídá stavu pavlačového domu," uvedl Motejl. Lokalitu Poschla nepovažuje za vhodnou k trvalému bydlení. Ombudsman upozornil na nadměrnou vlhkost a výskyt plísní v nově obývaných objektech.

Vsetín by měl vystěhovaným Romům umožnit návrat

Vystěhováním občanů Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko byly porušeny jejich základní práva na respektování rodinného a soukromého života, uvádí zpráva. Motejl je toho názoru, že Vsetín by jim měl nyní umožnit návrat do města tím, že budou moci žádat o přidělení městského bytu.

Ombudsman ve své zprávě ke kauze zdůrazňuje, že "export" sociálně vyloučených rodin z obcí a měst, v nichž dlouhodobě žijí, nelze přijmout jako koncepční a účinné řešení. Toho lze prý dosáhnout spoluprací se sociálními pracovníky, nevládními organizacemi, romskými rodinami a samosprávnými orgány radnic.

Podle Čunka nebyla jiná možnost

"Já s tím souhlasím. Faktem ale je, že město Vsetín buď tyto lidi mohlo nechat na ulici, nebo jim nabídnout pomocnou ruku - a to jsme udělali. Ombudsman by se měl spíš zabývat tím, co se stane s neplatičem, který je vystěhován, a to bez ohledu na barvu pleti," uvedl Čunek.

Od začátku si prý radnice uvědomovala, že zvolený postup není optimální. "Ale nám zákon žádnou jinou možnost nedával," tvrdí exstarosta.

"Pokud z tohoto stanoviska mělo vyplynout, že bylo vhodnějším řešením tyto osoby vystěhovat přímo na ulici, nemůžeme s tím rozhodně souhlasit," řekla vsetínská starostka Květoslava Othová (KDU-ČSL). "Přesto, že jsem nebyli povinni zajišťovat těmto osobám náhradní bydlení, s přihlédnutím k jejich sociální situaci a v rámci aktuálních možností jsme učinili maximum, aby všichni bydlení získali," dodala.

Vsetínská radnice také odmítá tvrzení, že při vystěhování Romů na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko byly porušeny základní práva na respektování rodinného a soukromého života. "Tyto osoby jsou subjekty práv a povinností jako každý jiný občan a mohly se tedy svobodně rozhodnout, jakým způsobem budou svoji situaci řešit. Navíc měly dostatek času, aby si bydlení zajistily samy a bez pomoci města," poznamenala Othová.

Bursík: Čunek nemá "patent na rozum"

Další vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) stanovisko veřejného ochránce práv uvítal jako potvrzení toho, že s menšinami nelze zacházet "formou deportací a ghett". "Je to určité memento, specificky místopředsedovi vlády Čunkovi. Aby neměl pocit, že má v těchto věcech patent na rozum," řekl Bursík novinářům.

Čunek i vedení vsetínské radnice si za vystěhování Romů vysloužili ostrou kritiku. Romská sdružení podala na šéfa lidovců trestní oznámení. S jeho postupem nesouhlasí ani většina organizací zabývajících se ochranou lidských práv a mnozí politici.

Reklama

Související články

Vsetínští Romové se cítí podvedeni

Nejméně třem romským rodinám, přestěhovaným ze Vsetína na Jesenicko, hrozí, že namísto dvacetiletého splácení úvěru, poskytnutého vsetínskou radnicí na koupi...

Výběr článků

Načítám