Kontrarozvědka má především za úkol odhalovat špióny cizích zemí na území státu. Zkoumané dokumenty se příslušníci kontrarozvědky snažili skartovat až do roku 1993. Nikdy se jim to ale nepovedlo. Podle dokumentů přitom Vojenské obranné zpravodajství, které nastoupilo právě po komunistické vojenské kontrarozvědce, vedli právě lidé z kontrarozvědky. Její pozůstatky tak přesáhly až do 90. let.

Richard Sacher, který měl mít krycí jméno Filip, nařčení v úterý odmítl komentovat. Odkázal pouze na tři negativní lustrační osvědčení z let 1992, 2000 a 2005. Na přímý dotaz ke spolupráci neodpověděl. Sacher byl ministrem vnitra v první polovině roku 1990, právě on měl na starosti rušení Státní bezpečnosti a prověřoval poslance a členy vlády.

Miroslav Vacek nařčení v úterý odmítl. Řekl, že se ho dotýká, že je podezříván ze spolupráce. Při svých funkcích prý kontrarozvědku řídil a ve svých funkcích s ní spolupracoval. Odmítl, že by podepsal nějaký dokument o spolupráci. Do seznamu se prý mohl dostat snaživostí některého z pracovníků. jeho krycí jméno mělo být "Srub".

Někdejší ministr obrany Miroslav Vacek. Foto: PRÁVO/Milan Malíček

Nalezené dokumenty podle nových zjištění mohly mít vliv na výsledek lustrací a bezpečnostních prověrek prováděných Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ). Jejich obsah se totiž do výsledků lustračních osvědčení nepromítal. Armáda o nich NBÚ informovala až od roku 2005. Část dokumentů přitom ještě vůbec neprostudovala.