Dnes nemáme v čele státu monarchu, nýbrž demokratického prezidenta. Prvního mezi občany. Vybrali jsme si ho prostřednictvím poslanců a senátorů pro jeho pravdomluvnost, pracovitost, skromnost, příslovečnou schopnost vcítění a čestnost. Má to však těžké tento nejvyšší služebník občanů. Co má dělat, když se mu znelíbí práce redaktora ČTK, referujícího o jeho práci?

Demokratický prezident mnoho možností nemá. Musí respektovat zákony, zvyky, dobré mravy. Kupodivu si však prezident Klaus možnost našel. Jeho kancelář totiž v dopise ČTK požaduje, aby toho člověka už na Hrad neposílala. Zachovej nám, Hospodine, chování hodné starého Procházky. ČTK je veřejnoprávní instituce. Její radu volí poslanci, podnik se financuje sám. Nikdo z politiků nemá právo do práce ČTK mluvit. Je-li kdokoliv s její prací nespokojen, ať prezident, ať redakce, může učinit jediné: vypovědět jí smlouvu, přestat využívat jejích služeb a přestat jí platit.

Ani prezident nemůže více, nepovažuje-li se ovšem za převtělení Franze Josefa I. Slouží ČTK ke cti, že tento monarchistický atak Hradu odmítla a redaktora nevyměnila. Byl bych ovšem nespravedlivý, kdybych zatajil podíl českých novinářů na hradních móresech. Kolikrát televizním diskusním pořadům předcházely složité zákulisní šachy, kdy si politik vybíral, s kým besedovat bude a s kým nikoliv. A nešlo vždy jen o Václava Klause. Viděli jsme i příklady servility moderátorů. Když politik, tísněný otázkami, hrozil odchodem, nevzal novinářský slouha uražené veličenstvo za slovo, ale omlouval se a utěšoval ho.

Texty českých politiků se v novinách neobjevují v rubrice dopisů, kam patří, ale na čelných místech. A televizní besídky samy? Jedna velká reklama asi tak dvaceti politických apoštolů, do nekonečna omílajících to samé, místo aby pravidelně dostávali slovo politilogové, ekonomové a vůbec profesionálové, kteří nemají chválu politických stran v popisu práce. Vidět v českých novinářích ochočeného lva je pak nasnadě. Proskočil obručí několikrát, proskočí vždycky. Podruhé budiž chvála ČTK, že na prásknutí biče nereagovala.

PRÁVO 16. července 2003