Článek
V Prachaticích chtěla vrátit budovy a pozemky v areálu a okolí Knížecího pivovaru. Je mezi nimi i fotbalové hřiště včetně části tribun. Tyto nemovitosti patří městu a soukromým vlastníkům. "Jde o majetek, do kterého město i soukromníci investovali milióny korun. Proto nás samozřejmě rozhodnutí soudu těší," řekl Právu starosta Prachatic Jan Bauer (ODS).
Pokud se ale Petzoldová proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích odvolá, městu bude investiční záměry nadále mařit. "Po dlouhé době se nám podařilo najít zájemce o odkoupení posledního objektu a přišla určovací žaloba, což na poslední chvíli prodej zablokovalo. Nedomnívám se, že kupec s námi uzavře smlouvu před pravomocným rozhodnutím soudu," připomněl tajemník Městského úřadu v Prachaticích Karel Pašek.
Vyvlastnění nikdo nezrušil
Majetek hlubocké rodové větve Schwarzenbergů, takzvané primogenitury, byl v Čechách vyvlastněn zvláštním zákonem č. 143/1947 Sb. - takzvaným lex Schwarzenberg, přičemž žádným ústavním nálezem nebyl dosud tento zákon zrušen. Petzoldová tak po roce 1989 o vydání majetku několikrát marně žádala.
Ještě na počátku 20. století patřily primogeniturní hlubocké větvi panství Chýnov u Tábora, Cítoliby v severních Čechách, Hluboká nad Vltavou, Jinonice u Prahy, Mšec u Slaného, Český Krumlov, Dlouhá Ves u Sušice, Libějice u Prachatic, Lovosice, Postoloprty, Protivín, Vimperk a Třeboň.
Příslušníci rodu žili po konfiskaci ve Vídni a po vymření této větve přešla testamentem práva na dědice z druhého orlického majorátu, tedy na Karla Schwarzenberga, kterého Jindřich, otec Alžběty, adoptoval v roce 1960 ještě za života jeho vlastního otce zesnulého v roce 1986.
Podle jednoho z článků v bavorském Passauer Neue Presse žaluje sestra ministra zahraničí český stát o navrácení vyvlastněného majetku rodiny a svému nevlastnímu bratrovi vytýká, že ignoruje v testamentu zakotvenou povinnost bojovat o navrácení majetku. Věc prý proto vzala do svých rukou.