Zákon také výslovně stanoví princip, že odposlech by mohl být nařízen pouze v případě, kdy si policie potřebné informace a důkazy nemůže opatřit jinak.

Lidé, na něž stát nasadí odposlechy, by mohli podat k Nejvyššímu soudu žádost o přezkoumání zákonnosti takového postupu. "Občan, jehož práva byla takto porušena, bude moci požadovat od státu zadostiučinění. Zjednodušeně řečeno - jde o jisté 'zpřísnění' pravidel používání operativně pátracích prostředků," informovala Simona Cigánková, mluvčí předsedy legislativní rady Cyrila Svobody.

"Předložený návrh je polovičatý, neboť ve svém důsledku neřeší zásadní problém, a tím je zpřísnění praxe samotného povolování odposlechů," tvrdí ČSSD. Nabídla proto vládě v otázce odposlechů kompromis. Nejsilnější opoziční strana původně požadovala, aby odposlechy povoloval pouze Nejvyšší soud. Kvůli nesouhlasu ODS nyní navrhuje, aby odposlechy na první tři měsíce povoloval soud okresní a teprve prodloužení odposlechů řešil Nejvyšší soud.