K zaručení jednoznačné většiny v dolní komoře by podle senátorů nepomohla ani ústavní změna počtu poslanců ze sudého na lichý. Ústava stanovuje počet členů Sněmovny na 200.

Senátor Jaromír Volný (ODS) upozornil na to, že poslanci během volebního období mohou změnit stranickou příslušnost, a tím ovlivnit výsledek voleb. Složení Sněmovny a síla vládní koalice by podle něj závisela také na počtu zvolených stran.

Petice by podle předsedy výboru Jaroslava Kubery (ODS) měla být ve skutečnosti adresována voličům, a ne zákonodárcům.

"Takové petice jsou zcela nesmyslné. Žádné sto na sto, neexistuje, stačilo například, aby se KDU-ČSL dala dohromady s ČSSD a KSČM. A hlavně jsou každé volby výsledkem rozhodnutí voličů," vysvětlil Novinkám Kubera.

Dodal, že i kdyby se počet poslanců snížil o jednoho, nic by se nezměnilo. "Stojedna není žádná většina, to je vidět teď, jak je to složité," vysvětlil.

Konečný výsledek deformuje přepočet na mandáty

Podle Jiřího Oberfalzera (ODS) je výsledek voleb deformován způsobem přepočtu hlasů na mandáty. Podle platného systému vládní strany podle něj obsadily ve Sněmovně stovku křesel stejně jako levicová opozice, přestože ve volbách dostaly o zhruba 200 000 hlasů více.

Podle Kubery by jedno z možných řešení bylo zrušení Sněmovny, její pravomoci by převzal jednaosmdesátičlenný Senát. "Nikdo nemá šanci získat ústavní většinu tak, aby změnil volební systém, protože to malé strany nedovolí. Kdyby se ale zrušila Sněmovna a zbyl jen Senát, tak bychom měli automaticky komoru volenou většinovým systémem," řekl Kubera. Vzápětí však dodal, že takové řešení je prakticky nereálné.

"Česká společnost je rozdělená a pokud se znovu nepřerozdělí, tak to jinak nebude," uzavřel Kubera.

Petici podepsalo přes tři tisíce lidí

Petici loni v červnu zorganizovala trojice občanů z Mostecka, podle www.petice.eu se k ní připojilo 3477 lidí. Petiční akce skončila 19. ledna po jmenování nynější vlády Mirka Topolánka (ODS).

Vláda se v programovém prohlášení zavázala navrhnout novelu volebního zákona tak, aby garantoval vyšší míru poměrného zastoupení stran a vítězi voleb přiřkl takzvanou volební prémii v rámci přerozdělování mandátů.

Parlamentní strany se už v povolebním týdnu shodovaly na potřebě změny volebního systému, lišily se ale ve způsobu, jakým by změna měla proběhnout.

Lidovci navrhovali sudý počet poslanců změnit na lichý, a to 199. ODS byla pro změnu poměrného systému voleb do Sněmovny na většinový, podle kterého se nyní vybírají senátoři. Zelení a komunisté propagovali čistý proporční systém, který platil před šesti lety. Podobný názor měli i sociální demokraté.