Posláním ústavu bude shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty vypovídající o době nesvobody včetně materiálů o činnosti komunistických tajných služeb. Svazky Státní bezpečnosti a dalších složek má na rozdíl od původního záměru spravovat zvláštní Archiv bezpečnostních složek, který však bude ústavu podřízen.

Zákon musí ještě posoudit Senát, který jej navrhl, a prezident republiky. Podobné ústavy už existují v sousedních zemích, v Česku vzniká více než 17 let po pádu komunistického režimu.

Ústav pro studium totalitních režimů, který se měl původně podle slovenského vzorem jmenovat Ústav paměti národa, má vzniknout ještě letos. Plán činnosti ústavu a jmenování i odvolání jeho ředitele má mít na starosti sedmičlenná rada, kterou by volil Senát na základě nominací od sněmovny, prezidenta a sdružení odbojářů nebo politických vězňů.

ČSSD vyjádřila svůj nesouhlas odchodem ze sálu. Podle Davida Ratha  bude ústav pod kuratelou politiků ODS, kteří mají nyní v Senátu většinu, a bude to prý "novodobý ústav marxismu-leninismu naruby".

Sociální demokraté poslechli Zaorálka a odešli

Trnem v oku poslancům ČSSD a KSČM je hlavně sedmičlenná rada, která ústav povede. Zdeněk Jičínský (ČSSD) naznačil, že se možná sociální demokraté kvůli tomu obrátí na Ústavní soud.

"Tento propagandistický ústav je popřením důstojnosti a práv. Sociální demokracie s tímhle nechce mít nic společného. A proto odcházíme," zavelel před hlasováním místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Tento postoj nerespektovali jen dva sociální demokraté, kteří se zdrželi.

Naopak příslušníci pravice neskrývali pohoršení nad chováním ČSSD. "Z té diskuse tady je mi opravdu špatně," svěřil se v rámci tříhodinového jednání nad zákonem premiér Mirek Topolánek (ODS).