Z původního vyjádření Strnadové vyplynulo, že pokud vše půjde podle plánu, do dvou týdnů by už policisté mohli předat státnímu zástupci návrh, aby hlavní aktéry domnělého půlmiliónového úplatku obžaloval. Čunek stíhaný za přijetí úplatku by tak možná ještě do začátku prázdnin, v případě oprávněnosti návrhu policie, stanul před soudem.

"Mohu říci, že policie končí vyšetřování zmíněné kauzy. Na začátku května začne seznámení se spisem, a pokud nebudou žádné připomínky či doplnění dokazování, podáme návrh na podání obžaloby," řekla ve čtvrtek Právu šéfka protikorupční policie Renata Strnadová. Její slova pak v pátek dalším médiím potvrdila mluvčí útvaru Veronika Dumková.

KDU-ČSL se však proti této informaci ohradilo. "Musíme konstatovat, že mluvčí protikorupční policie Veronika Dumková v pátek uvedla médiím nepravdivé informace o ukončení vyšetřování tohoto případu. Šetření bude naopak nadále pokračovat a příští týden policie vyslechne další svědky," sdělil Novinkám mluvčí lidovců Martin Horálek.

V květnu už by měl mít kauzu na stole státní zástupce

Podle informací Práva se měla kauza dostat ke státnímu zástupci do poloviny května. Pak už bude vše záležet na dozorujícím přerovském státním zástupci Radimu Obstovi, kdy podá případnou obžalobu.

"Trestní řád pro to lhůtu nestanoví. Dnešní trend obecně je ale takový, aby se obžaloba po předložení návrhu policie zpracovala do jednoho měsíce. U složitějších případů se tak činí zpravidla do tří měsíců, ale byly i kauzy, kdy šlo i o půl roku," uvedla zkušená žalobkyně Jana Herzegová z Prahy 1.

"Co se týká korupce, z mé zkušenosti mohu říci, že bývá obžaloba v takových věcech podána maximálně do šesti týdnů," doplnila Herzegová.

Lze tedy předpokládat, že v červnu by se možná obžaloba dostala na stůl soudci. Ten má zákonnou lhůtu tří týdnů, během kterých musí nařídit líčení, nebo rozhodnut jinak.

Topolánek schůzi představitelů vládních stran nechystá

Premiér  Mirek Topolánek (ODS) v pátek novinářům řekl, že zatím nesvolal schůzi koaličních stran kvůli Čunkovi, a to kvůli časové zaneprázdněnosti některých zástupců vládních stran či jejich pobytu v zahraničí.

Podle Topolánka není ukončení vyšetřování Čunkovy korupční kauzy důvodem pro zorganizování setkání.

Premiér uvedl, že pro další vývoj případu bude důležité rozhodnutí žalobce.

Hlavním důkazem svědectví

Policie Čunka podezírá, že jako vsetínský starosta dostal v únoru 2002 úplatek od majitele realitní společnosti HB Real Hurty za prodej 51 procent podílu města ve firmě Vsetínské byty. Čunek i Hurta obvinění odmítají.

Policisté jsou přesvědčení, že mají dostatek důkazů, které by mohly vicepremiéra z převzetí téměř půlmiliónového úplatku usvědčit.

Hlavním je výpověď Čunkovy bývalé asistentky a zásadní svědkyně v této kauze Marcely Urbanové. Ta Právu tento týden řekla, že o předání finanční částky informovala několik lidí bezprostředně poté, kdy k tomu došlo. Kromě jiných mezi ně patří například partner Urbanové Jaroslav Rúčka.

Dalším důkazem je výpis z Čunkova účtu, který si policie vyžádala. Podle něho si Čunek uložil na své konto téměř půlmiliónovou částku nedlouho poté, co údajně úplatek od společnosti HB Real dostal.

Čunek původ peněz dosud věrohodně neobjasnil

Peníze přitom odjel ze Vsetína vložit až do 80 kilometrů vzdálené Opavy do tamní pobočky Universal Banky. Ta přitom měla svou pobočku i ve Zlíně, který se Vsetínem prakticky sousedí. Uložená částka byla jen o tři tisíce nižší, než činí hranice půl miliónu korun. Pokud by dosáhla půl miliónu, musel by to peněžní ústav nahlásit Finančnímu analytickému ústavu (FAÚ) ministerstva financí jako podezřelý vklad. Čunek dodnes původ peněz na účtu nedokázal věrohodně vysvětlit.

Čunkovu obhajobu, že ve Vsetíně na radnici v den, kdy měl úplatek přijmout, vůbec nebyl, má vyvracet výpis hovorů z telefonu v jeho kanceláři. Na něm je zaznamenán hovor v odpoledních hodinách přímo na mobil Čunkovy manželky. Policie se domnívá, že je velmi nepravděpodobné, aby z Čunkovy kanceláře volal jeho manželce někdo jiný než sám tehdejší starosta.