"Rozsudek považuji za nespravedlivý a samozřejmě se odvolám," byla okamžitá reakce Bobošíkové po verdiktu. Rozsudek tedy není pravomocný a případ převezme odvolací pražský vrchní soud.

"Soud tady jednoznačně promeškal příležitost říci občanům této země, že lež není v politice legitimní nastroj a tu lež svým rozsudkem legitimizoval," podotkla Bobošíková.

Její advokát František Listík míní, že Bobošíková byla poškozena. "A to tím, že se pan Železný vyjadřoval velmi přesně a věděl, proč se tak vyjadřuje, protože s ní zahájil spor, byl to politický boj," uvedl Listík.

Bobošíková: soudce byl podjatý

Bobošíková ve svém prohlášení pro média opakovaně nařkla samosoudce Martina Valehracha z podjatosti k tomuto případu, protože se prý během řízení veřejně vyjadřoval ke kauze, podle ní lživě.

"Informoval veřejnost, že chci od doktora Železného milión korun. Nic z toho nebyla pravda, zásadně mě tím před veřejností poškodil a rozhodně jsem neočekávala, že v mém případě bude tento soudce jednat spravedlivě," kritizovala Bobošíková.

Valehrach její názor odmítl s tím, že jeho nestrannost potvrdily i nadřízené soudy.

"Nikdy jsem nemluvil o konkrétní sumě, tehdy jsem se vyjadřoval bez spisu a omylem. V jednací síni jsem se paní Bobošíkové omluvil. Já ji ani pana Železného do zahájení soudního líčení osobně neznal, nemám k žádnému z nich žádný osobní vztah, ani nejsem příznivcem stran, kterými oni prošli," reagoval soudce a zároveň tiskový mluvčí městského soudu Valehrach.

Soudce: žaloba je bezpředmětná

Zamítnutí žaloby na ochranu osobnosti soudce odůvodnil tím, že jde o prakticky stejný případ jakým byla soudní kauza kritika Jana Rejžka se zpěvačkou Helenou Vondráčkovou. V něm totiž ve svém nálezu prohlásil Ústavní soud, že veřejně činné osoby s přístupem k médiím si mají své spory vyřídit právě přes média a nikoli prostřednictvím soudů. "Pokud bychom tak jako soudci činili, zasahovali bychom do práv na svobodu slova," myslí si Valehrach.

Má za to, že sice výroky Železného, které byly předmětem nynějšího soudního sporu, svým způsobem hraničily se zásahem do osobnostních práv žalobkyně, ale s ohledem právě na veřejné působení obou politiků a jejich přístup k médiím považuje žalobu za bezpředmětnou.

"Potvrzuje se, že české soudy nedokáží soudit žaloby na ochranu osobnosti tak, jak je to v Evropské unii. Oddělují politika od občana, člověka. Politik je ale stále v první řadě člověkem a i pro něj platí ustanovení na ochranu osobnosti," míní advokát Listík.

Rozešli se po zvolení do Europarlamentu

Bobošíková a její někdejší nadřízený z televize Nova Železný byli do Evropského parlamentu (EP) zvoleni za hnutí Nezávislí. Podle právníka Listíka jeho klientka pomohla Železnému svými hlasy ke zvolení.

Nedlouho poté, co zasedli do poslaneckých lavic, se však dostali do sporu. Bobošíková oznámila, že nebude podporovat hnutí Nezávislí kvůli rostoucímu vlivu Železného. Železný zase řekl, že Bobošíková zradila hnutí, za které byla do EP zvolena.

Kritizoval i to, že si najala svého manžela Pavla jako asistenta. Navíc prý podle Železného společně s manželem dostala od někoho zadání Železného z hnutí vypudit a politicky zlikvidovat.

Vztahy vyvrcholily žalobou na ochranu osobnosti, kterou na Železného Bobošíková podala. Jejich soudní spor začal již předloni v září. Od té doby bylo podle soudce Valehracha naplánováno celkem osm jednání, ale jen tři se nakonec uskutečnily. Ve zbylých pěti se sami účastníci řízení omluvili a žádali pokračovat jindy.

Konflikt někdejších spolupracovníků z televize Nova ale podle Bobošíkové začal ještě před evropskými volbami, kdy Železného manželka Konstancie jako volební zmocněnkyně prý chtěla Bobošíkovou vyškrtnout z kandidátky.