Informaci potvrdil primář neurologické kliniky královéhradecké fakultní nemocnice Radomír Taláb. "U ženy se projevovaly známky mentální poruchy, mimovolné pohyby končetin a také vyšetření elektroencefalografem ukázalo charakteristické příznaky pro Creutzfeld-Jakobovu chorobu," řekl Taláb.

Královéhradečtí lékaři ženu vyslali na pozorování do pražské Thomayerovy nemocnice, tamní odborníci však diagnózu nepotvrdili. "Tvrdili, že se jedná o příznaky jiné nemoci," řekl Taláb.

Ženu lékaři nakonec převezli v polovině června do nemocnice v Sedlčanech, kde několik dní nato zemřela. "Vzorky tkání, které nebylo s ohledem na bezpečnost možné odebrat za života pacientky, prozkoumají odborníci v pražské Thomayerově nemocnici, kteří také stanoví definitivní diagnózu," řekl Taláb s tím, že výsledky by měly být známy zhruba tři až čtyři týdny po odběru tkání.

Rozšíření choroby nehrozí

Podle primáře Talába nehrozilo žádné nebezpečí přenosu nemoci na ostatní pacienty, případně personál nemocnice.

"Přenos by byl možný pouze přímým kontaktem mezi tkáněmi, například vzduchem se nemoc nepřenáší. Žena navíc ležela v takzvaném ochranném režimu, materiál používaný při léčbě, jako například injekční stříkačky, byl bezpečně zlikvidován, aby s ním nikdo nepřišel do styku," řekl Taláb.

I kdyby se potvrdilo, že v sedlčanské nemocnici zemřela žena na novou variantu Creutzfeld-Jakobovy infekční choroby mozku (CJD), není podle vědců na místě panika. "Veterinární opatření v Česku jsou naprosto dostatečná," řekl dnes ČTK profesor Josef Syka z Akademie věd, který se zabývá výzkumem mozku.

Obavy podle něj nemusí mít ani rodina ženy, nemoc se nepřenáší z člověka na člověka. Příčin CJD je řada, nejsou ani všechny známy, jen jedním z nich je BSE. Kromě toho ne každý člověk, který infikované maso sní, také onemocní.

Nejvíce případů v Británii

Výskyt variantní CJD je poměrně vzácný, podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo do poloviny roku 2003 prokázaných či pravděpodobných případů nejvíce v Británii - 129 od první diagnózy choroby v březnu 1996.

Dalších šest nahlásila Francie, jeden Irsko, Itálie, Kanada a Spojené státy. Pět z nich (tři z Francie, jeden z Kanady a USA) se pravděpodobně nakazilo v Británii, kde žili během epidemie BSE.

Lidé mohou některou z variant Creutzfeld-Jakobovy nemoci onemocnět po požití masa zvířat, nakažených chorobou BSE, nazývanou nemocí šílených krav. Ta se objevila v roce 1986 v Británii a byla zjištěna v několika dalších evropských zemích.

Pacient, jehož centrální nervovou soustavu napadnou infekční bílkoviny, nazývané priony, se postupně stane dementním a zemře. Odhalování choroby u lidí komplikuje skutečnost, že inkubační doba může být až 15 let.

Nemoc BSE veterináři v tuzemsku zjistili do začátku letošního července v pěti případech. V červnu 2001 v Dušejově na Jihlavsku, druhý případ tentýž rok v srpnu ve Světnově na Žďársku. Další dvě zvířata se objevila loni na podzim v Deblíně na Brněnsku a Šestajovicích u Prahy. Poslední případ BSE veterináři objevili v květnu v Dolních Lažanech na Třebíčsku.